Barokní areál Mariánská Týnice, který vznikl podle projektu Jana Blažeje Santiniho, nyní bude žádat o evropskou dotaci na dostavění východního křídla. Tedy toho, které nikdy nebylo postaveno.

„Jde o poslední krok uzavření celého areálu východním ambitem, který by navázal na již dokončenou kapli Obětování Páně a propojil by dosavadní části již ohraničeného pozemku," vysvětluje ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska Mariánská Týnice Irena Bukačová.

Krajští radní tento týden dali muzeu zelenou, aby podalo žádost do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). „Schválením jsme řekli: Ano, můžete podat žádost do IROP, a pokud budete úspěšní, kraj projekt předfinancuje," slíbil krajský radní pro kulturu Jaroslav Šobr.

Nejde o žádné drobné, muzeum bude žádat o více než 52 milionů korun. „Evropská unie by z této částky měla zaplatit 85 procent, pěti procenty přispěje stát a desetinu hradí hejtmanství," doplňuje Šobr. Tedy v případě, že projekt uspěje, muzeum ho musí podat do konce března.

Pokud projekt uspěje, přípravné práce začnou ještě letos. „Kdyby se to podařilo, mělo by být hotovo v roce 2020, tedy přesně sto let od toho, co se zřítila kupole a lidé si uvědomili, o co přicházejí. Bylo by to úžasné završení stoleté obnovy areálu," podotýká Bukačová. V areálu by podle projektu vznikla zrcadlová kopie západního ambitu. V novém prostoru by se mohly konat divadelní představení a byla by tu trvalá expozice věnovaná obnově památky.

Mariánská Týnice 
jako centrum baroka

„Bez dotace nemáme šanci to dostavět, třebaže má snaha o záchranu této jedinečné památky barokní kultury prioritu," říká ředitelka Muzea severního Plzeňska Mariánská Týnice Irena Bukačová.

Projekt vznikl také proto, že areál nyní není uzavřený, což podle Bukačové ohrožuje bezpečnost. Zda muzeum s projektem za 52 milionů uspěje, se dozví pravděpodobně v polovině roku. V případě že ano, začaly by už letos první práce. „Ne ještě samotná stavba, přesto by to pro kraj letos znamenalo náklady 1,4 milionu korun," vyčísluje krajský radní pro kulturu a památkovou péči Jaroslav Šobr. Plánované úpravy areálu muzeu schválila i Vědecká rada Národního památkového ústavu.

Santiniho areál s poutním kostelem, ambity a proboštstvím vznikl v polovině 18. století, na počátku 20. století však byl na pokraji zkázy. Velkou zásluhu na obnově památky má architekt Hanuš Zápal, nejvíc ale podle ředitelky Bukačové pomohlo zřízení muzea v roce 1952. „Se systematickými opravami se ale začalo až v 90. letech, od té doby se do areálu investovalo 40 milionů korun," vyčísluje Bukačová.

Po dostavbě chybějící části má být východní ambit součástí II. prohlídkového okruhu, který muzeum nyní připravuje. „Areál byl vystavěn jako poutní místo. Tím je dosud, byť sem lidé jezdí do muzea," podotýká ředitelka.

Hejtmanství také počítá s tím, že by se z dokončeného areálu stalo centrum baroka. „Vzdělávali by se tu studenti, ale i lidé z oboru. Centrum by mělo evropský význam a bylo by doplněním současného Centra stavitelského dědictví v Plasích," plánuje radní Šobr.

Mariánská Týnice v zimě kolem roku 1900, kdy z ní byla téměř beznadějná zřícenina

Poutní kostel a cisterciácké proboštství
Barokní areál s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie, ambity a proboštstvím dal vybudovat plaský klášter podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711-1768. Stavba působí ve svém solitérním provedení ve volné krajině harmonicky a je příkladem Santiniho ucelené koncepční činnosti. Na začátku 20. století byla tato barokní perla na pokraji zkázy, protože po zrušení plaského kláštera od roku 1785 nenašla využití a trvale chátrala. V roce 1920 se zřítila kupole kostela. Krátce nato vznikl spolek, který se snažil památku zachránit, opravoval ambity a provizorně zastřešil kostel. V r. 1955 byl spolek zrušen. Nová kupole chrámu byla vznesena roku 2005. O sedm let později byla postavena kaple Obětování Páně, s níž sice Santini počítal, ale nikdy nebyla realizována.