V posteli, kde ji příbuzní vždycky předtím našli, ležela totiž dávno jiná pacientka a na sesterně se pak dozvěděli, že žena, kterou hledají, zemřela už před čtyřmi dny. Zprávu o úmrtí jim však nikdo nepodal i přesto, že do dokumentace pacientky její syn nedávno opakovaně nadiktoval svoje číslo mobilního telefonu s tím, že se mají ozvat, kdykoliv bude třeba. Nemocnice však poslala telegram na deset let starou a neplatnou adresu vnučky, kterou našla v nemocničním informačním systému. Sluchátko zdravotní sestra nezvedla dokonce ani poté, co se telegram vrátil jako nedoručitelný. Pozůstalým tvrdila, že neměla číslo. Když trvali na tom, aby před nimi otevřela dokumentaci, číslo tam samozřejmě vepsané bylo. „Je to neuvěřitelné. Jinak si na péči nemocnice stěžovat nemůžeme, ale tohle je silná káva,“ stěžuje si syn zemřelé pacientky Ladislav Kašpar.

Na den, kdy v nemocničním pokoji stáhl z ramene pokrývku cizí ženě, nikdy nezapomene. „Byl to vážně šok. Bohužel pokračoval i poté, co jsem se začal ptát na to, jak je to možné,“ krčí rameny muž. Ombudsman nemocnice Petr Dominik mu totiž vysvětlil, že poslat telegram je standard, telefonát na mobil už ale nadstandard, který se běžně nepoužívá. Za to, že se nemocnice neozvala ani poté, co se jí nedoručitelný telegram vrátil zpátky, se ale Dominik rodině omluvil.

Podobně se pro Deník vyjádřila i mluvčí nemocnice Renata Jenšíková.

„Poslat telegram je narozdíl od telefonátu na mobil průkazný způsob oznámení. Je věcí pacientů a příbuzných, aby zajistili nahlášení aktuální adresy,“ vysvětlila Jenšíková. Dodala, že nešťastná událost nemocnici mrzí a omluvou ombudsmana považovali věc za vyřízenou.

Ladislav Kašpar se s tím ale vyrovnává těžko a trvá na tom, že systém, jakým nemocnice informuje příbuzné, je špatný. „Nebylo to poprvé, že jsme přišli na oddělení, kde byla zrovna babička hospitalizována, a zjistili jsme, že byla přeložena jinam, aniž by nás o tom kdokoliv informoval,“ tvrdí vnučka zemřelé ženy Lenka Šloufová.

Na podzim loňského roku byla pacientka například převezena z Lochotína na geriatrii na Borech. „Řekla nám to až její spolupacientka při návštěvě. Na Borech jsme ji pak skutečně našli,“ vzpomíná Lenka Šloufová. Právě tehdy doslova přinutili personál k tomu, aby do chorobopisu vepsali čísla jejich mobilů. „Předpokládal jsem, že dokumentace nebo její část putuje s pacientem při jakémkoliv dalším převozu. Ale přepočítal jsem se,“ vysvětluje Kašpar. Svou matku tak už hledal třeba v Dobřanech, kam ji převezli z domova důchodců nebo právě na Borech.

Jednou to dokonce vypadalo, že se stará paní ztratila úplně. „Koncem února jsme ji při návštěvě v nemocnici zase nenašli. Ptala jsem se, kde je, ale setkala jsem se s neochotou. Prý ji přeložili na jiné oddělení, ale neví přesně kam, protože si to nepíší. Víc jsme se nedozvěděli,“ krčí rameny Lenka Šloufová. Obvolávala tehdy kde co a nakonec jen náhodou zjistila, že pacientku umístili v bývalé vojenské nemocnici. „Téměř tajně mi to prozradila sestřička z jiného oddělení, kde jsem se telefonicky dotazovala, zda tam babička náhodou neleží. Řekla, že nesmí po telefonu nic říkat, ale když jsem prosila, ťukla do počítače a vypadla z ní LDN bývalé vojenské nemocnice,“ líčí hledání Lenka Šloufová.

Tím, jak vyřídila nemocnice stížnost při poslední komplikaci s babičkou, která už s nikým nekomunikovala, rodinu už téměř nepřekvapila. „Dech nám ale vyrazil zápis v dokumentaci, že na naše mobilní čísla se nešlo po vrácení nedoručitelného telegramu dovolat. Tak jsme se rozhodli vše zveřejnit,“ vysvětluje Kašpar s tím, že jim určitě nikdo nevolal.

Omluva a pokárání sestry, která se už o jiný způsob oznámení úmrtí nezajímala, rodinu neuspokojila. „V nemocnici by se měli zamyslet nad tím, jak s příbuznými jednají. Mně tedy léta zavedený systém, jehož fungování si vlastně pochvalují, velmi zklamal,“ podotkl Ladislav Kašpar. Dodal, že ani vyjádření a omluva ombudsmana nemocnice nedorazila pozůstalým v řádném ternímu do 30 dnů, ale až o deset dní později. „Zřejmě jsem ze seriálu Ordinace v růžové zahradě příliš optimistický a nepřipravený na realitu, která je očividně někde úplně jinde,“ dodal Kašpar.