„Je překvapivé, že největší frekvenci deklarují žáci základních škol, téměř denně jich hraje dvě a půl procenta,“ říká se ve výsledcích průzkumu, který se věnoval výhradně plzeňským deváťákům a středoškolákům.

Největší podíl občasných hráčů na automatech je zase mezi učni, těch je více než čtvrtina, do heren se hrnou za hrou nebo vidinou rychlého výdělku hlavně kluci. „Lákadlo rizika, adrenalinu táhne víc hochy, to je přirozené,“ komentuje čísla psycholog Karel Bröckl. Mladistvých hráčů je tedy dost a gambleři mají rozhodně stále kde hrát. Nové herny po Plzni totiž stále vyrůstají. „Tento jev ale město nemůže ovlivnit. Jedná se o video–loterijní terminály, které spadají pod ministerstvo financí,“ tvrdí radní pro bezpečnost Karel Paleček. Město podle něho nemůže herny s tímto typem přístrojů regulovat a mnohdy ani netuší, kde se nové hráčské doupě objeví. „Chceme to ale změnit. Rada města už od srpna žádá, aby část výtěžků z těchto automatů šla do obecní pokladny, zároveň chceme získat možnost regulace těchto heren,“ prozrazuje radní.

Graf frekvence hraní na automatech, rozdělený podle typu škioly, ročníku a celkově

Podle psychologa Bröckla hrozí závislost na automatech při porovnání věkových skupin hlavně mladistvým. „U dětí ze základky jde spíš o zkoušku. U středoškoláků už je to horší, disponují většími prostředky, mohou získat víc peněz. Tam je větší nebezpečí závislosti,“ varuje psycholog.

Výsledky rozsáhlé studie chce město nejdřív zanalizovat, poté plánuje spuštění některých preventivních programů. „Díky přesným číslům, která jasně rozdělují skupiny mládeže, můžeme přesně zacílit programy na problémy, které nás pálí,“ dodává Paleček.