Hlavním bodem programu měla být Lustigova přednáška, po níž následovala diskuze, ovšem vitální muž se předvedl i jako skvělý vypravěč anekdot všeho druhu a nezapřel ani zkušenosti s přednášením pro americké studenty. Hovořil také o druhé světové válce a holokaustu, který jej poznamenal navždy.

„Abych to vyvážil, řeknu na začátek jeden vtip o židech a jeden o katolících,“ začal spisovatel a spustil sérii anekdot, které donutily k smíchu každého. Studenty i další, kteří se v Hotelu Ve dvoře sešli, si tím okamžitě získal.

„Když v Americe přednáším studentům, dávám jim otázku, jaký je rozdíl mezi životem a literaturou. Co byste mi na to řekli vy?“ zeptal se Lustig. Většině sálu nasadil pověstného brouka do hlavy. Nejlépe podle něho odpověděla studentka Hanka. „Co je napsané, si můžeme představit, ale realita je jiná, neovlivníme ji,“ mínila. „Za tohle bych ti dal jedničku,“ chválil ji spisovatel. „V životě totiž nevíme předem nic. Zatímco v literatuře, v té musíme vědět všechno. No, a když člověk neví, pomůže si vlastní představivostí,“ vysvětloval pak.

Psát začal dvaaosmdesátiletý muž proto, že se potřeboval svěřovat s otřesnými zážitky z německých táborů Terezín, Osvětim a Buchenwald, jimiž prošel.

„Nemyslím si, že kniha může změnit svět. Ale kdo bude knihy číst, bude více vědět. A ve vědění je síla. Je důležité lidi informovat o tom, co se dělo. V Osvětimi Němci zaplynovali desítky tisíc lidí denně. Zavedli bezcennost života člověka, který byli jiný než oni, a přitom každý život je nenahraditelný. Byl jsem tam a přesto pořád nechápu, jak mohli tyto věci dělat lidé lidem. A čím jsem starší, tím to chápu méně. Proto jsem také dnes tak citlivý na neonacisty a podobné skupiny,“ hovořil Lustig.

Všichni poslouchali se zatajeným dechem, a tak spisovatel vážné téma odlehčil další anekdotou a přistoupil k dotazům žáků. Ti se dozvěděli mimo jiné, že jména postav do knih vybírá Lustig z telefonního seznamu a že příjmení jedné z hrdinek jeho knih Perly Sch. je zkrácené proto, že celé přeloženo do němčiny je velice vulgární. Přednášku zakončil bouřlivý potlesk a nezbytná autogramiáda.