Armáda ČR (AČR) chce na svém záložním letišti Líně u Plzně postavit logistické centrum pro české vojáky i NATO a základnu aktivních záloh krajského vojenského velitelství ve velikosti jednoho praporu kolem 600 lidí. Do roku 2028 tam budou vojáci provozovat leteckou záchrannou službu pro Plzeňský a částečně Karlovarský kraj a poté se chtějí na jejím fungování dále spolupodílet. Po jednání zástupců AČR a ministerstva obrany (MO) se starosty okolních obcí a vedení Plzeňského kraje to novinářům řekl první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

Zdroj: Deník/Zdeněk Vaiz

„Chceme využívat původní areál tak, jak ho armáda historicky využívala, tedy něco kolem 390 hektarů," řekl. Logistická základna bude podle Hlaváče primárně pro AČR. „V případě vojenských krizí, které se budou dotýkat bezpečnosti České republiky, bude využívána i jednotkami aliančních zemí (NATO)," uvedl. Šlo by o sklady, administrativní budovy a případně objekty pro dočasné ubytování v řádu dnů. Podle Hlaváče by v Líních trvale působilo 100 až 200 vojáků, kteří by zabezpečovali fungování letecké záchranné služby a praporu aktivních záloh.

Armáda tak potvrdila své plány, o kterých se mluvilo už na konci minulého roku poté, co padly plány na výstavbu gigafactory koncernu Volkswagen. V Líních by tak měl vzniknout prostor, kde bude ČR schopna například poskytnout zázemí na cestě pro projíždějící spojenecké jednotky, letiště by mohlo sloužit pro případné zásobovací lety. „Jedním naším úkolem v rámci Aliance je poskytovat podporu hostitelskou zemí. Líně jsou unikátní svou kapacitou, geograficky, blízkostí nemocnice, infrastrukturou a zároveň vzdáleností od místní aglomerace. Myslíme to vážně, je to strategicky důležité,“ uvedl v prosinci náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Letiště v Líních. Ilustrační foto.
Armáda plánuje v Líních logistické centrum a základnu pro aktivní zálohy

Z 390 hektarů, které chce armáda využívat, patří zhruba desetina okolním obcím. „Dnes jsme si vyjasňovali naše pozice a to, jak dál budeme spolupracovat," uvedl v pátek Hlaváč. Jednání budou podle něj pokračovat.

Brzdou je zatím dlouholetý soudní spor mezi armádou a současným nájemcem, firmou PlaneStation. Podle informací ČTK by mělo být poslední stání u Krajského soudu v Plzni 27. března. Ten by měl rozhodnout o vypovězení nájemní smlouvy a firma by měla přestat areál dále využívat.

  • Spory začaly už v roce 2009. „Měli jsme projekt na využívání letiště i s dráhou o délce 2,5 km, kde mohou přistávat i boeingy. Kvůli lesům a vegetaci lze ale využít jen 1450 metrů, takže sem smí jen malá letadla," vysvětloval v roce 2015, kdy musel být dokonce omezen provoz letiště, prapůvod sporů Lubomír Hrudička, tehdejší jednatel společnosti PlaneStation. Právě ta získala letiště do dlouhodobého pronájmu. Armáda dráhu nijak neprodloužila, nájemce poté požadoval kompenzaci ve výši 62 milionů korun a přestal platit nájem. V roce 2013 pak ministerstvo obrany smlouvy plzeňské firmě vypovědělo právě kvůli neplacení nájmu a podalo žalobu.

„Až bude rozhodnutí soudu a majetek opět převezmeme do vlastního užívání, tak musíme zjistit jeho stav. Určitě tam budou nutné sanace, máme informace, že tam nějaké (ekologické) zátěže jsou," řekl Hlaváč. AČR bude podle něj jednat se zástupci leteckých škol a se soukromými piloty, které jsou ve smluvním vztahu s firmou PlaneStation. „Určitě jim navrhneme nějakou spolupráci dál. Nikoho vyhánět nebudeme, jako armáda se chceme chovat jako dobří sousedé a takto chceme přistupovat ke všem jednáním," uvedl.

Téměř 2,5kilometrová přistávací dráha v Líních zůstane, právě kvůli ní chce armáda areál využívat. Obce se ale nemusí podle Hlaváče obávat výrazného zvýšení pozemního nebo leteckého provozu. „Logistické centrum, o jehož podobě AČR jedná s aliančními partnery, by zaujímalo největší část plochy. Ta zůstane prázdná a budou se tam případně navážet kontejnery, stany a další," řekl.

Obce podle něj také přivítaly, že armáda chce využít jen prostor původního letiště. Podle stále platného krajského územního plánu, tedy zásad územního rozvoje, je tam stále vyčleněno 700 hektarů pro průmysl. Kraj teď začal pracovat na změně územního plánu číslo 6 a vybírá jejího zhotovitele. Do změny bude vkládat požadavky také armáda.

Svobodník Pavel Kaas při pěší patrole v rámci taktického výcviku.
Patří mezi nejotužilejší vojáky. V minulém životě jsem byl asi tuleň, směje se

„Chtěli jsme vědět, co tam stát zamýšlí a zajistit si, že ať tam bude cokoliv, tak to nebude rušit lidi a odříznou se průmyslové zóny pod a nad letištěm," řekl po jednání starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany). Dobrou zprávou podle něj je, že se armáda vejde do historicky daného areálu letiště a nerozšíří se do okolí. „Dále potvrdila, že v žádném případě nechce průmysl v sousedství, což je pro zázemí našich obcí velké uklidnění," uvedl. Sobotka doufá v rychlé projednání změn krajského územního plánu.

Obce by chtěly, aby armáda vybudovala okolo letiště zelené pásy. Pozemky, které v areálu vlastné obce, jsou navíc různě rozmístěné tak, že to podle Sobotky brání tomu, aby tam vznikl souvislý areál větší než 30 hektarů. „A bez našeho souhlasu tam za těchto okolností nemůže být provozováno letiště," uvedl. Některé obce budou jednat o směnách a prodejích, ale Dobřany preferují dlouhodobý pronájem.

Podle Sobotky zatím nikdo přesně neví, co v areálu vznikne. „Do konce roku mají skončit konzultace s vedením NATO, která by měla říct, co přesně po nás spojenci požadují. Nepočítá se tam ale s kasárnami pro tisíce lidí," řekl.

Série individuálních schůzek s obcemi a jednání o dopravní infrastruktuře budou po Velikonocích. Obce preferují stavbu jižního sjezdu z dálnice, který je klíčový pro Novou Ves a Líně. „A ve hře stále zůstává obchvat Dobřan," dodal Sobotka.