Za všemi stojí architektonické studio AVE architekt, které si v branži drží dlouhodobě vysokou laťku. I tady je na jeho stavbách zjevný punc originality společně s prvkem, který upoutá na první pohled: Ypsilonka na Čechurově roste v trojúhelníku sevřeném rušnými ulicemi Nepomuckou a Štefánikovou a její dominantou je elipsovitá 30 metrová věž s byty o velikosti až 120 metrů čtverečních. Nebo Zlatá Belánka, nárožní dům mezi Klatovskou a Borskou ulicí, kterému architekti navrhli jako fasádu nepřehlédnutelnou zlatou síť.

Šéf architektonického studia AVE architekt Václav Ulč, který za projekty stojí, říká, že lidi jsou už unavení pravoúhlými tvary. Dokazuje to tím, že největší a nejluxusnější atypické byty s nepravoúhlými rozměry se obvykle prodají jako první.

Který z těch tří projektů bude stát nejdříve?
Paradoxně Ypsilonka, i když je nejstarší. Je to už deset let, kdy jsme ji začali kreslit. Na pozemku staveniště byl tenkrát bilboard s fotografií dívky, která křičí, že to bude nadlouho. Měla pravdu. Povolení stavby bylo velmi náročné, dům jsem musel obhajovat na veřejném projednání. Dokonce jsme museli vyprojektovat i okružní křižovatku před domem. Stavbu zastavila ekonomická krize, navíc investoři mně tvrdili, že dům nemá ekonomiku a eliptická věž je nesmysl. Stavět se začalo 15. srpna letošního roku a dnes je to nejrychleji postupující stavba v Plzni.

Co v elipse, která je nepřehlédnutelnou dominantou okolí, vlastně bude?
Nahoře byty a ve spodních patrech kanceláře. Všechny byty ve věži jsou už prodané, ten největší má rozlohu 120 čtverečních metrů. Jedním z prvních klientů tu byl 18letý chlapec, který si na ten byt sám vydělal. Vyhrál totiž soutěž, kterou vyhlásila Tesla, v níž porazil i věhlasné profesory. Mrzí mě, že z bytu pro něj ve věži nakonec sešlo. Rozhodl se odmítnout peníze a vybral si raději druhou cenu, jíž byla práce v Londýně. Právě s jeho bytem jsem se hodně mořil, chtěl spojit dokonce dva byty a tím vytvořit úžasný prostor, byt s výhledem na celou Plzeň.

Jak vám prošla eliptická věž a výtah jezdící po fasádě?
Investoři mi říkali: co sis to vymyslel, co je to za tvar? To nikoho neosloví. Já jsem ale věděl, že ano. Lidé už jsou unavení pravoúhlými tvary a stejně tak firmy. Město tam na začátku připustilo výškovou budovu jako subdominantu. Nakreslili jsme tam podnož a věž, která měla 11 podlaží. Na úřadě jim to vyrazilo dech a říkali, že subdominantu tam skutečně povolili, ale mysleli to trochu jinak.

Vizualizace Mlýnská strouhA

Teď je ale stavba povolená a jede.
Ano, ale museli jsme udělat kompromis a dům snížit. Věž měla být vysoká asi 36 metrů, bude o dvě patra nižší. Úředníci se báli dům povolit, obávali se negativní reakce. Dokonce mě donutili udělat veřejné zasedání. Lidi přišli a je zvláštní, že mně ani moc nenadávali. Obhájil jsem to, i když jsem musel věž snížit. Problém byl, že stavbu zastavila krize a investor neměl odvahu jít do toho. Nakonec je dobře, že nešel, protože by to hodně očesal. Udělal jsem i jiné úpravy, ubral jsem obchůdky a do zadního traktu vložil malé byty, ale s krásnými terasami. Tím jsem projekt ekonomizoval a začalo to být zajímavé pro investory. Výtah je zase na fasádě, tak to mám rád. Člověk, který pojede do svého bytu nebo kanceláře, bude mít pěkný výhled.

To ano, výhled bude krásný, ale sevřený dvěma rušnými silnicemi. Nevadí to?
Byty jsou tu řešeny s umělým větráním tak, aby se nemuselo otevírat okno. Štefánikovu ulici navíc oddělí od bytů zahrada a protihluková zeď. Tenhle dům je prostě ve městě a na křižovatce. Před ním vznikne ještě kruhová křižovatka, kterou jsme také museli vyprojektovat. Dopravní inženýři mají špatnou zkušenost s tím, že když se povolí dům, dodatečně už se u něj nikdy nepovolí křižovatka. Lidé už budou účastníci řízení a budou se bránit.

Co parkování?
V Plzni už nějaký čas platí, a já s tím souhlasím, že investor musí řešit parkování na vlastním pozemku stavby. Ve všech našich projektech řešíme parkování pod zemí, mnohdy i pod celým půdorysem a pozemkem stavby.

Váš další projekt, Zlatá Belánka, je zase výjimečný nepřehlédnutelnou zlatou fasádou. Tam jste měli také problémy s povolováním?
Ne, projekt vznikl asi v roce 2008 a šlo o klasické zadání vybudovat nárožní objekt. Od samého počátku jsme tam na fasádě kreslili jakési vlny a dopracovali jsme se k určité síti, z níž pak byla zlatá síť. Všem se to moc líbilo, i ten název. Zatímco jméno zůstalo, zlatá síť je ohrožena. Stejně jako v dalších případech se změnil investor a s ním se samozřejmě každý projekt vždycky aktualizuje a mění. V tomto případě se nám zatím nepodařilo přesvědčit ho, aby tam tu zlatou síť nechal.

Mrzí vás to? Je tam přece tou pověstnou parádičkou, třešničkou na dortu?
Ano. Ale jsme trpěliví a přesvědčujeme ho. Zatím to vypadá tak, že pokud tam nebude zlatá síť, bude tam aspoň nějaká hodně pěkná zlatá omítka. Ve věži na rohu budou komerční prostory a pak v posledním patře jeden luxusní byt. A exkluzivní kanceláře. Do vnitrobloku jsou pak situované byty. I tady bude veškeré parkování řešeno pod zemí.

Jak se to tam všechno vejde?
Vejde. Ten dům je úzký a dlouhý. Stavba jede v tomto případě méně rychle a je složitá. Navíc nemá žádné zařízené staveniště, není ho kde zřídit. Jeřáb stojí uprostřed a bude se muset zřejmě vyřezat.

Jak? Tím, že ho obstavíte, už nepůjde jinak ven než rozřezáním?
Vlastně ano. Velká atrakce by byla, kdyby přijel nějaký větší jeřáb a vytáhl ho nahoru. To ale půjde těžko, protože jsou tam všude natažené troleje. Už jsem zažil, že na jedné stavbě se jeřáb poté, co udělal svou práci a dosloužil, musel rozřezat. Mimochodem, nad Plzní nebylo nikdy tolik jeřábů jako dnes, hodně se staví. Třeba má Plzeň našlápnuto na to být 300tisícovým městem, možná má i větší potenciál, pokud vezmete pozemky směrem k dálnici. Ale já si myslím, že by se nejdříve měly zastavět proluky a zchátralá území ve městě.

Nový územní plán s tím tak počítá. Na druhé straně sem přijde developer, ukáže na pozemky v Liticích a chce stavět průmyslový areál na zelené louce. Co tomu říkáte?
Bavili jsme se o tom s kolegy na odborné úrovni a říkali jsme si, že to je hodně špatně nastavené. Když chce někdo stavět a ukáže na takové pozemky, měl by za to zaplatit velkou raketu. Za vynětí půdy a za to, že ji navždy zničí. Když to vidím, všechny ty provozovny kolem dálnice, otevírá se mi kudla v kapse. Takto masivně to nevidíte nikde v zahraničí.

Vizualizace Zlatá Belánka

Část politiků akutálně znovu vytahuje myšlenku plzeňského hlavního architekta. Tvrdí, že to musí být výrazná osobnost, která si nenechá diktovat ani z radnice, ani od developerů. Souhlasíte?
Musel by to být nezávislý odborník, koncepční architekt, člověk s autoritou, který by byl svým způsobem neodvolatelný. Nesmí být vydíratelný a smetený po první akci, která se nebude líbit vedení města. A musí být schopen odolávat tlaku velkých developerů.

Posledním vaším momentálně rozjetým projektem je rezidence Mlýnská strouha. Co řeknete o ní?
Je to nejsložitější zakázka. Zdálo se, že tu bude zcela neřešitelné dopravní napojení. Město totiž mělo svou podmínku, že je nutné se připojit ze čtyřpruhové frekventované Tyršovy ulice. Jenže proti tomu zcela byla krajská dopravní policie. Dokonce to bylo tak vyhraněné, že policejní šéf nám řekl, ať se s městem soudíme, že připojení z Tyršovy ulice nikdy nepovolí. Město zas argumentovalo zrekonstruovanou Mlýnskou strouhou a obslužnost tudy nedovolilo. Nikdo netušil, že dojít k nějakému řešení bude trvat osm let. Územní rozhodnutí jsme dostali až vloni.

Jak jste se dohodli?
No, nakonec jsme museli počkat, až ten dopravní policista odejde do důchodu. On byl svůj, ale já jsem s ním v mnoha věcech souhlasil. Snažil jsem se mu vysvětlit, že se nemůžu s městem soudit, že bych tu skončil. Dokonce chápu i ty městské úředníky, kteří řekli, že se draze zrekonstruovala Mlýnská strouha a my tam tudy prostě nemůžeme jezdit na staveniště. Nakonec jsme dopravu vyřešili až s novým šéfem krajské dopravní policie a dohodli jsme se na novém odpojovacím pruhu z Tyršovy ulice. Pokud pojedete od Marriottu, narazíte na odpojovací pruh a průjezd k budoucí rezidenci. Tím průjezdem se také táhnou veškeré sítě a nejmenovaný úředník si vymyslel, že musí být v kolektoru. Ten kousek kolektoru bude investora stát deset milionů korun. I taková rozhodnutí pak ty byty zdražují.

Vizualizace Ypsilonka Čechurov

Není to podle vás nutné, je to rozmar?
Nebudu to komentovat. Kdo těch deset milionů nakonec zaplatí? Majitelé bytů.

Kolik bytů v Mlýnské strouze vyroste?
Bude jich tam 210 a hotelové bydlení pro manažery naproti Marriottu. Do frekventované Tyršovy ulice nejdou okna obytných místností, ale jsou situovány na druhou stranu. Na jih a do zahrad. V Mlýnské strouze bude osm objektů, některé už jsou zcela prodané. Jeden z nich koupil jediný majitel, je to hokejista.

Největší bolestí je tu jistě ta frekventovaná Tyršova ulice, souhlasíte? Než by se člověk rozhodl ji přejít, byť podchodem, raději přemýšlí, jak se jí vyhnout.
Mám takovou koncepční ideu, kterou bych radnici rád nabídl. Jsem přesvědčen o tom, že Tyršova ulice by se dala zahrabat. Za řekou by mohla zajet pod zem a vyjela by až někde u autobusového nádraží. Nemyslím vrtaný tunel, ale vykopaný a zastřešený. Na povrchu by byl park, auta by jezdila pod ním.

Už slyším argumenty, jak drahé by to bylo.
To by bylo. Ale když stavíme tunel pod Chlumem za pět miliard?

Ten staví stát. Tohle by muselo stavět město.
Mohla by to být sdružená investice. Možná miliardová. Ale vyřešilo by to ohromně bolavé místo, které tu Plzeň má, a které město tak neohleduplně rozděluje.

Zní to lákavě, hlavně pro pěší. Není to tak dlouho, co se tam odehrála obrovská tragédie, která skončila smrtí dvou dětí na přechodu.
Právě to by měl být signál začít s tím něco dělat. Chci oslovit pana náměstka primátora pro dopravu a také ředitele plzeňského Ředitelství silnic a dálnic, zda by nestálo za to objednat studii, která by takovou možnost prověřila. Zatím je to vize, ale město přece musí vize mít. Mimochodem, takový tunel má dnes každé trochu větší německé město. Přejedete hranice někam k Furthu, a najednou jedete tunelem.

Některá ocenění, které posbíralo Architektonické studio AVE: - radnice na Slovanech, která získala titul Stavba roku 1999
- 1. místo ve veřejné architektonické soutěži Dům Srdce u Zvonu v Plzni
- Stavba roku Plzeňského kraje a Cena Hanuše Zápala za budovu Hannah Czech na Americké ulici v Plzni
- Centrální stanice hasičského záchranného sboru v Plzni na Košutce
- Cena Hanuše Zápala za období 1990-2005