Rytina obličeje byla nalezena přímo v areálu kláštera na kamenném bloku opěrné zdi, v místě, kde stávala dnes již zaniklá románské kaple. Nález přiblížila Jaroslava Kováčová z plzeňské pobočky Národního památkové ho úřadu.
Odborníci váhají nad tím, zda má obličej vtištěný do kamene symbolizovat patrona kaple, nebo jestli je to jen náhodný výtvor kameníka.
„Středověká rytina obličeje byla nalezena na kamenném bloku z rozebírané šikmé opěrné zdi mezi prelaturou a kostelem,“ uvedla archeoložka Marcela Waldmannová.
V místě zaniklé kaple bádají odborníci už druhým rokem. Podle Waldmannové byla zbourána ve třicátých letech 19. století. Stávala při severní křížové lodi, nejblíže opatskému domu a s kostelem ji stavebně propojovala společná zeď. „Patro kaple bylo z kostela přístupné schodištěm umístěným v síle zdi. Původní funkce kaple se prozatím nejeví zcela jednoznačně. Jak dokládají četné dochované ostatky, do terénu zčásti zapuštěné přízemí sloužilo od blíže neznámého období jako kostnice,“ sdělila výzkumná pracovnice.
Největším překvapením byl pro archeology objev hřbitova, jehož existence předcházela výstavbě románské kaple. Sondáží pak odborníci zaznamenali zaniklé etážové pohřebiště, které určilo možnou maximální úroveň terénních úprav a nebude tudíž hlouběji zkoumáno. „Výzkum byl zastaven na nejmladším pohřebním horizontu, jehož stáří bude dále zjišťováno radiouhlíkovou metodou, aplikovanou na odebraných vzorcích kostí a zubů,“ řekla Waldmannová.
Veškeré výzkumy v plaském klášteře se v letošním roce odehrávají na staveništi ve veřejnosti nepřístupné části areálu kláštera. Tam stavaři s odborníky společně pracují na projektu s názvem Obnova opatské rezidence.
NOVÁ ZAHRADA I SKLEPY
Díky projektu bude mít rezidence opravený interiér i exteriéry, revitalizovanou zahradu, kterou budou moci lidé navštívit, či zpřístupněné sklepní prostory Starého opatství i Nové prelatury.
Stavební práce byly zahájeny loni v říjnu a otevření opatství pro veřejnost je naplánováno na leden 2023.
