Nově vybavenou laboratoř zaměřenou na archeologický výzkum a konzervaci archeologických nálezů, kam přístroje umístila, představila katedra včera. V rámci projektu získala katedra na přístroje přes dva miliony korun, sama přispěla dalšími 300 tisíci korunami. „Některé katedry si nechávají zkoumat nálezy dodavatelsky, my chceme mít přístroje přímo zde, abychom s nimi jednak naučili pracovat studenty v praxi, a jednak díky nim budeme moci řešit vlastní výzkumné projekty. Na ně pak můžeme získávat grantové prostředky,“ vysvětlil Pavel Vařeka z katedry archeologie.

Analýzy bude podle něj katedra nabízet i soukromým archeologickým firmám a získá další prostředky na rozvoj pracoviště. Na katedru se včera obrátil například Pavel Husták z pražské archeologické společnosti Labrys. Nechal zde k analýze dno hrnce pocházejícího z archeologických nálezů v Praze Hloubětíně. „Na střepu jsou zbytky potravy, jejíž složení chceme zjistit,“ vysvětlil Husták, který na katedře také studuje.

Na katedře se dá nově využívat rentgen, optické přístroje, mikroskopy, ultrazvukový skalpel, mikrobruska na šetrné čištění nálezů nebo sada vah.

Rentgenem za zhruba 1,5 milionu mohou archeologové zjistit například stáří kovových nálezů. „Rentgen odhalí třeba původní výzdobu nožů či mečů. Můžeme zjistit, z které doby předměty pocházejí,“ vysvětlil pracovník katedry Jiří Kříž. „Naposledy jsme například zkoumali předměty z archeologického výzkum na náměstí Republiky v Plzni. Rentgen podle něj poradí i s tím, jakým způsobem se mají nalezené kovové předměty konzervovat. „Když je kovový předmět celý prorezlý, tak nám rentgen napoví, že nemáme rez odstraňovat, jinak se rozpadne,“ dodal Kříž. Rentgen odhalí i trhliny v kovu. Archeologové s ním pak musejí zacházet při konzervaci hodně šetrně.

Největší rozvoj zaznamenaly na katedře výzkumy archeogenetiky. V poslední době zdejší odborníci například prováděli analýzu DNA prasat. „Chtěli jsme zjistit, zda prasata chovaná v české kotlině pocházela ze zdejších chovů a odtud se rozšířila do okolních regionů, nebo zda pocházela z Balkánu,“ vysvětlil archeogenetik Jaromír Pavelka. Analýza příškvarků na nádobách našich předků založená na zkoumání protilátek je podle něj v začátcích a může dát odpověď na otázku, čím se naši předkové živili. Tyto výzkumy jsou podle Pavelky jak u nás, tak i ve světě v plenkách. Tam, kde se nedá analyzovat z organické hmoty DNA, vycházejí archogenetici z analýzy proteinů.

„Katedra archeologie má dobrý základ v lidech, kteří vzešli z řad studentů. Přístroje nejsou to nejdůležitější, ty má na západě každá katedra archeologie,“ upozornil zakladatel katedry Evžen Neustupný. Budoucím uznávaným vědcem se podle Neustupného, který v čele katedry stál ještě předloni, stane tak každý stý student.

Podle Vařeky provádí katedra každý rok kolem dvaceti terénních výzkumů. Pracovníci i studenti zkoumají například pravěké mohyly, zaniklé středověké vesnice. K tomu se přidávají i výzkumy, na kterých katedra spolupracuje s archeologickými společnostmi po celé republice. Jedním z příkladů je archeologický výzkum na náměstí Republiky v Plzni.

Vařeka srovnal plzeňskou katedru s těmi konkurenčními. Pražská je podle něj hodně teoreticky zaměřená, takže se nedala cestou zařizování laboratoří přístroji, brněnská si zase nechává zpracovávat analýzy u externích dodavatelů.