„Christus mansionem benedicat,“ odříkává ředitel Diecézní charity Plzeň Jiří Lodr, zatímco na zárubně dveří, na vrátka nebo na plaňky plotů v severoplzeňském Rochlově píše známé K+M+B. „Kristus požehnej tomuto domu a všem, kteří v něm přebývají,“ překládá pak a ještě doplňuje letopočet.

Ředitel se začerněnou tváří, korunou na hlavě a pláštěm přes ramena je jedním ze tří králů, ve dva další se proměnily účetní Charity Soňa Tichá a Jana Hýblová.

V Rochlově Tříkrálovou sbírku dobře znají a je to vidět. Jiří Lodr tu stejně jako v sousední Blatnici s pokladničkou a křídami chodí už osmnáct let. „Tenkrát jsme dělali sbírku v Plzni a kolegyně, která bydlela tady, říkala, že u nich se nic takového neděje a je to škoda,“ vzpomíná Lodr.

Tři krále u vrátek v sobotu vítají hlavně psi, ale to nevadí – alespoň štěkotem upozorní místní, že někdo jde. Když potom trojice ještě zazvoní na zvonek nebo začne zpívat, vyklánějí se lidé z oken a vycházejí ze dveří. Do pokladničky vhazují bankovky i mince, děkují. Někdy také čekají před domy. „Už jsme mysleli, že jste nás letos přešli,“ zní od rozesmáté rodiny, která tři krále vyhlížela. Hned poté na koledníky čeká u vrat muž, na kterého se předtím nepodařilo dozvonit.

Koledníkům dělá vlídné přijetí stejnou radost jako vlídné počasí. Obloha je modrá, slunce svítí a hřeje. „Dneska nám to vyšlo,“ pochvaluje si Soňa Tichá. Ve čtvrtek a v pátek, kdy skupina chodila po Plzni, totiž jen pršelo. „A když jsme vloni chodili v Blatnici, bylo minus třináct stupňů,“ poznamenává Jana Hýblová. „Potom člověk neví, jestli je horší mráz nebo déšť, ale dnešek nám to opravdu vynahrazuje,“ usmívá se ředitel Lodr.