„Životopis jsem rozeslala do všech personálních agentur v Plzni. Přišla mi ale jen jedna nabídka práce,“ říká žena s tím, že vzdělání a znalosti jí byly při hledání práce spíše na obtíž. „V jedné firmě mi například řekli, že je špatné, že mám vysokoškolské vzdělání, protože by mi kvůli tomu museli dát víc peněz. Prý by pro ně bylo výhodnější vzít někoho s maturitou. V podniku na Borských polích mi zase bylo vytýkáno, že umím anglicky až příliš dobře. S Japonci, kteří do firmy jezdí, bych se prý lépe domluvila horší angličtinou,“ vypráví Plzeňačka.

Často jí také vytkli, že ve funkci, o kterou se uchází, nemá praxi. „Většinou všude chtěli tři až pět let praxe. Nevzali mě ani přesto, že jsem říkala, že jsem ochotná se cokoli naučit a pro práci udělám maximum. Jinde byl zase problém v tom, že nemám technické vzdělání, takže neumím třeba číst technické výkresy,“ podotýká žena.

Šokující ovšem pro ni byl postup jedné plzeňské agentury. „Přestože jsem odpověděla na sedm jejich nabídek, vždy mi napsali, že se na tu práci nehodím. A to bez jakéhokoli dalšího vysvětlení i bez toho, aby si mě někdo třeba pozval na pohovor. Nakonec mi agentura zřejmě omylem přeposlala interní emailovou korespondenci týkající se mé osoby,“ říká žena. Pracovníci agentury ji v emailech označovali jako 'úču'. „To je velmi neprofesionální. Když jsem na email poměrně ostře zareagovala a odepsala, nikdo už se mi z agentury neozval. Nestála jsem jim ani za omluvu,“ dodává žena.

Podle Lenky Reitspeisové ze zmíněné agentury byl email přeposlán nedopatřením. „Je možné, že tam zůstala nějaká interní komunikace. Nyní musíme zjistit, s kým slečna komunikovala, aby ji kontaktoval a omluvil se,“ uvedla Reitspeisová.

Mladé ženě tak nezbylo než vzít dočasně práci v pojišťovně s tím, že bude hledat dál. Jak říká, na pomoc personálních agentur už se spoléhat nebude.

Podle vedoucího odboru zprostředkování plzeňského úřadu práce Marcela Matějky mají zaměstnavatelé mnohdy představy o ideálním uchazeči a nechtějí z nich slevit. „Mnohdy je například získání volného místa podmíněno znalostí konkrétního softwaru. Zaměstnavatelé většinou nechtějí nové lidi dlouze zapracovávat,“ podotkl Matějka. S případem, že by zaměstnavatel odmítl vysokoškoláka s tím, že mu bude muset platit víc než člověku s nižším vzděláním, se prý nesetkal.