Jaké množství těžce nemocných s covidem zaznamenáváte ve skupině neočkovaných?

U těžkých forem je to zhruba poměr 3/4 neočkovaných k 1/4 očkovaných. Je třeba jednoznačně říci, že očkování má velmi důležitou roli pro zvládnutí pandemie. Tu je třeba utlumit. Pořád je velké množství nenaočkovaných lidí. Pokud se očkovat nenechají, snižují šanci žít normální život i všem ostatním. Samozřejmě že k očkování je třeba dbát stále i na prevenci a rozumné chování, protože covid tu s námi nejspíš bude roky. Ale je třeba jej zvládnout podobně jako jiná virová onemocnění, aby nemocnice mohly fungovat v normálním režimu a nemusely omezovat neakutní operativu.

Stačili si vůbec zdravotníci před nástupem téhle vlny covidu dostatečně odpočinout?

Přiznejme, že moc ne. Táhneme za sebou množství nevybrané dovolené, stejně jako obrovské množství psychických potíží. Zdravotníci se setkali se strašným množstvím smrti a bezmoci. Už teď jedeme hodně na dřeň. Musí to jít, ale trápí nás a frustruje každá zbytečná hospitalizace s covidem, která by nemusela být, pokud by se lidé nechali naočkovat.

Jak je vlastně váš obor nejen v souvislosti s léčbou covidu důležitý?

Náš obor je klíčový pro chod celé nemocnice. A prolíná se všemi medicínskými obory. Jsme taková pravá medicína. Máme obrovské přístrojové a léčebné možnosti. Pacientům se věnujeme v předoperačním období, během operace, kdy hlídáme všechny jejich životní funkce, a také se o ně staráme po operaci. A v současné době si lze jen obtížně představit, že celá staletí byly operační zákroky prováděny bez úlevného znecitlivění.

Nasvícené budovy v den státního svátku 17. listopadu. V Plzni se v českých národních barvách tradičně rozzářila secesní budova Měšťanské Besedy v centru města a historická brána Plzeňského Prazdroje.
Podívejte se, jak si Plzeňané připomněli 17. listopad 1989

Kolik provede vaše klinika ročně anestezií?

Za normální situace až 20 tisíc. V době covidu je to výrazně méně s ohledem na snížení počtu neakutních operací.

Co všechno v současnosti anesteziologové umějí?

Dokážeme nejen vyřadit lidské vnímání, ale i zastavit dýchání nebo srdce. To umožňuje, aby operatéři prováděli stále komplexnější a náročnější zákroky. Ve speciální anestezii, například při neurochirurgických nebo cévních operacích, umíme pacienta probudit nebo docílit toho, aby s operatérem mluvil. Dokážeme léčit a tišit nesnesitelné bolesti, například u pacientů s rakovinou. Věnujeme se také paliativní léčbě, někdy jsme takový Cháron (převozník do říše mrtvých – pozn. red.).

Malá smrt, jak se také někdy narkóze říká, v lidech zcela přirozeně vzbuzuje strach a obavy a je pro naprostou většinu veřejnosti obestřena tajemstvím. Přesto je anesteziologie rigorózní lékařská věda, která se velmi rychle rozvíjí, aby umožnila pacientům poskytnout ještě více bezpečí a komfortu. A letošní rok je pro ni hodně důležitý.

Proč?

Letos je tomu přesně 175 let, kdy 16. října William Morton v americkém Bostonu podal před akademickým publikem první veřejnou anestezii etherem. Toto datum je považováno za jeden z významných milníků moderní medicíny, neboť teprve rozvoj anestezie – celkového znecitlivění – umožnil významné rozšíření operačních technik. Proto se také 16. říjen stal Světovým dnem anestezie a v poslední době se přidal i Den resuscitace – tzv. Restart the heart day, protože resuscitace je s anestezií bytostně spojena. V průběhu září navíc hostila Praha 17. Světový kongres anesteziologů, byť jen ve virtuálním prostoru.

Podívejte se, kdo získal Čestnou plaketu za odvážné občanské postoje
Podívejte se, kdo získal Čestnou plaketu za odvážné občanské postoje

Kdo se zasloužil o rozvoj resuscitace?

Vídeňský rodák s českými předky Peter Safar. Když v 50. letech 20. století začínal se základy umělého dýchání a neodkladné resuscitace, pravděpodobně tušil, že vstupuje do oblasti, která po celou historii lidstva patřila snad jen do říše bájí. Jím a jeho kolegy navržené postupy umožňují obnovení životních funkcí, a tedy zvrátit stav, který je většinou nazýván jako klinická smrt.

Lze říci, kolik lidí neodkladnou resuscitaci potřebuje?

Náhlá zástava oběhu je celosvětově vedle rakoviny a srdečního selhání jednou z nejčastějších příčin úmrtí. V Evropě postihne zástava oběhu přibližně 1 000 lidí denně a naprostá většina se stane v domácím prostředí nebo na pracovišti.

Kolik z nich se podaří zachránit?

Bohužel zachránit se podaří přibližně jen 14 procent z postižených. Poskytnutí neodkladné resuscitace, tedy nepřímé srdeční masáže svědky na místě nehody, je jednou ze základních podmínek úspěšné resuscitace. Den resuscitace byl vyhlášen právě proto, aby zvýšil povědomí veřejnosti o postupech neodkladné resuscitace a zvýšil tak šance na přežití osobám, u nichž k náhlé zástavě oběhu dojde.