Americké letadlo by mohlo po 76 letech opět zakroužit nad Korábem

"V listopadu 2015 zakoupil vášnivý sběratel Jaroslav Janoušek ze Smržovky letoun STINSON L5 Sentinel od německého majitele, barona Petra von Zschinsky, pilota a žurnalisty. Provozuschopné letadlo přeletělo po 70 letech opět hranice ČR. Přistálo v Plzni, na letišti v Líních. Zde proběhly nutné vstupní prohlídky a letadlo pokračovalo dál na letiště v Mnichově Hradišti. Pan Janoušek vlastní Muzeum obrněné techniky ve Smržovce, největší soukromé tankové muzeum ve střední Evropě, které čítá více než 40 exponátů. Se svým Stinsonem se zúčastnil ve svém kraji několika exhibičních akcí," uvedla Ludmila Brychová z Infocentra Kdyně a Muzea příhraničí.

Po dvouletém provozu letadla byla nutná celkové renovace konstrukce, potahu a interiéru letounu. Hornoplošník se opět vrátil do Líní, kde mají s podobnými opravami historických letadel bohaté zkušenosti. „Výrobní číslo 4417328 na kovovém štítku mi bylo povědomé. O válečná letadla se již řadu let zajímám a dobovou fotografii z kdyňského letiště také znám. Byl jsem nadšený po zjištění, že moje domněnka byla správná,“ řekl odborný technik Jiří Bečvář.

Na pojišťovacích podvodech měl podíl i lékař, škoda je pět milionů korun

„Letadlo STINSON L5 44-17328 bylo vyrobeno v prosinci 1944 v USA. Letadla tohoto typu se vyráběla od roku 1942. V insignii umístěné na letadle se první 4 letopočtu neuváděla. Z toho důvodu má naše letadlo označení 4-17328“ vysvětlil Janoušek.

Cesta letadla

Záznamová karta u letectva ukazovala, že letoun přebraly Americké vzdušné síly (AAF) 23. ledna 1945. Putoval z Detroitu do Newarku v New Jersey. Z New Yorku odplul do Anglie na lodi až 15. března, v rozebraném stavu v dopravním kontejneru. Poté byl přidělen 87. pěší divizi, která se na počátku května dostala k hranicím protektorátu. "Přestože tato divize na Domažlicku nebojovala, letadlo podle záznamů v městské kronice přistálo 15. května na polním letišti ve Kdyni. Kdyňské letiště se nacházelo podél silnice od dnešního Centra vodní zábavy směrem k rybníku Na Kobyle, přibližně tam, kde dnes stojí řada garáží. Pamětník František Strnad dosvědčuje, že Američané měli svůj vojenský tábor na poli nad touto silnicí, v místech cyklostezky ke Starému Dvoru. Voják stojící u letounu má na rameni nášivku XXII. sboru. Tento sbor byl po válce nadřízený US divizím, které u nás byly. Jednalo se o speciální leteckou jednotku, která zřejmě byla systematizována na úrovni sboru. Šlo o to, aby se usnadnilo velení na nižších stupních, v tomto případě divize," uvedla Brychová.

V červenci 1945 odplula 87.divize do USA. Letadlo s číslem 88 však zůstalo v Německu. Údaj záznamové knihy prozrazuje, že 15. ledna 1946 byl letoun převeden z 9. letecké armády do pozemních sil armády a 4. listopadu 1949 opět vrácen do vazeb letectva. O pravidelných prohlídkách letadla existují dokumenty. Poslední záznam je z 31. srpna 1951. Začátkem 60. let byl STINSON dopraven do USA a sloužil u státních složek. Následně je prodán do soukromých rukou. Někdy kolem 80. let se dostal prodejem opět do Velké Británie, posléze do Německa, kde měl několik vlastníků.

"Pokud bude v květnu letošního roku pro let příznivé počasí a dojde k vytipování vhodného místa pro přistání, hornoplošník STINSON L5 Sentinel s číslem 88 se po 76 letech opět proletí nad Kdyní. Pohled na dřevěnou vrtuli, na soubor původních palubních číselníků či historický knipl dokáže zrychlit tep i nezasvěcenému pozorovateli. Bezprostřední setkaní s letadlem je rozhodně velkolepým zážitkem," nalákala Brychová.

Ortela počastoval titulem dement. Komise rozhodla, že nejde o přestupek

„Jde o jedno z mála letadel tohoto typu, které se dochovalo provozuschopné s veškerým vybavením. Ve srovnatelném stavu s takto originálním vybavením krouží STINSON L-5 Sentinel snad už jen v Austrálii,“ tvrdí odborník Marek Borusík, majitel Servisu AIR CENTER ONE, společnosti, která má na záchraně letadla mimořádnou zásluhu.

Účel letadla

Hlavním účelem letadel typu STINSON byl především průzkumná činnost, kurýrní a komunikační práce. Nesl pilota a pozorovatele v uspořádání tandemového sezení, které armáda u pozorovacích letadel obzvláště upřednostňovala. Letouny se také používaly na ovládání konvojů vozidel, ke směrování stíhacích bombardérů k pozemním cílům (ve spodní části měl letoun umístěné světelné signalizační zařízení). Využíval se na shazování jídla, lékařských potřeb, ale i k distribuci propagandistických letáků. Stinson L-5 byl schopný provozu na krátké startovací a přistávací dráze. Mohl tak snadno dodávat zásoby jednotkám první linie. Při zpátečních letech vozil zraněné vojáky do polních nemocnic (speciální úpravu pro převoz raněného má právě letadlo Jaroslava Janouška). Svoji oblibu měl STINSON i u generálů a dalších vysoce postavených důstojníků pro rychlou a efektivní přepravu krátkého dosahu. Stal se tak druhým nejpoužívanějším lehkým pozorovacím letounem války (po typu Piper L-4 „mládě“).

Řada průzkumných letadel s označením STINSON L-5 se vyráběla od prosince 1942 do září 1945. Materiálem pro stavbu trupu letadla se staly ocelové trubky potažené bavlněnou látkou, zatímco křídla a ocasní plochy byly vyrobeny ze smrkových a mahagonových překližkových beden a žeber – rovněž s finální látkovou úpravou. Použití hliníku – v posledních válečných letech kriticky nedostatkového - bylo omezeno jen na kryt motoru, ocasní kužel, konstrukci křidélek, kormidla, výškovky a kapotáž podvozku. Pohon letadla zajišťoval šestiválcový motor Lycoming 0-435-1 o výkonu 185 koní. Dolet byl 676 km o max. rychlosti 144km/h.

Letadlo Jaroslava Janouška je plně zrekonstruované. Jeho zprovoznění brání už jen protikoronavirová opatření. Čeká se totiž na schválení a uvolnění do leteckého provozu, které uděluje pouze německý národní úřad pro civilní letectví (LBA).