Se svobodou přivezli Američané před 70 lety také různé druhy potravin a hygienických prostředků. Některé z nich spatřili obyvatelé Československa v té době vůbec poprvé. Mnoho dobových exponátů je vystaveno v muzeu Patton Memorial Pilsen v Kulturním domě Peklo.

Dnes jsou potraviny, které přivezli Američané, běžně dostupné, přesto mnozí možná ani nevědí, odkud pochází.

V polovině minulého století neznali lidé v Československu třeba pomeranče nebo žvýkací tabák.

V muzeu je k vidění mnoho dalších pochutin. „Od konzervované slaniny přes sušené mléko až po citronový prášek. Pamětníci také často vzpomínají na grepový džus," ukazuje Milan Jíša, který je jedním z organizátorů muzea.

Co se týče nápojů, tak bylo dovezeno především pivo a cola, která byla pro místní obyvatelstvo také novinkou.

Často se jednalo o značky, které fungují dodnes a jsou známé po celém světě. „Třeba mýdlo Palmolive, prášek na zuby Colgate, čokoláda Hershey´s nebo cigarety Lucky Strike. To vše přivezli Američané už před 70 lety," připomíná Ivan Rollinger, organizátor muzea.

Američtí vojáci uchovávali pokrmy v konzervách, které byly odolné, a jídlo se v nich nezkazilo.

V muzeu jsou k vidění také různé druhy plechovek. „Mezi nejvzácnější patří samozřejmě ty plné. Máme tady třeba konzervu se sojovými oříšky, které byly pro místní obyvatele v té době určitě novinkou," vysvětluje Rollinger.

Broskvový džem

„Dost věcí bylo konzervovaných, vakuově balených a vydržely nespočet let po válce. I my jsme si s kolegou troufli některé potraviny ochutnat. Třeba broskvový džem jsem ochutnal až někdy na začátku 90. let 20. st. a nebylo mu vůbec nic," vzpomíná Rollinger.

Jeho kolega Milan Jíša si také pochvaloval americké pokrmy. „Pamatuji si na hranatou konzervu, ve které bylo maso s bramborami už přímo udělané, my jsme se o to jako malí málem poprali, snědli jsme to všechno," vysvětluje Jíša. Následně dodává, že toho ochutnal více a nikdy neměl žádné žaludeční problémy.

„Asi nejzajímavější pochutinou, kterou přivezli Američané, bylo oříškové neboli burské máslo. Na jeho chuť vzpomínají lidé dodnes," říká Rollinger. Někteří pamětníci ho jedli ještě dlouhou dobu po válce. Prý stačily dvě polévkové lžíce a člověk byl sytý.

Američtí vojáci byli zase nadšení z československé kuchyně. „Babička pekla Američanům buchty, které jim moc chutnaly. Byli totiž hodně na sladké," usmívá se Jíša.

Po osvobození přišla hospodářská pomoc UNRRA, která dodávala do Československa mimo jiné také další potraviny. „Třeba mléko a sušené mléko, které bylo vhodné pro miminka, v té době ještě nebyl sunar nebo něco podobného," vysvětluje Jíša. Dostalo se sem také kakao, sýrové tyčinky nebo laskominy pro děti – žvýkačky, čokolády i bonbony. Hospodářská pomoc poskytla také luštěniny jako hrášek a čočku, obilniny, rýži, mouku a podobně.

Zajímavostí je, že byly dováženy třeba i pastičky na myši, aby se potraviny snadněji uchovávaly.

„S UNRROu se do Československa dostaly také krásně barevné konzervy, které byly naplněny kávou nebo různým kořením," popisuje Rollinger.

Ministerstvo výživy muselo vydávány příručky, jak připravovat jídlo z amerických konzerv. „Lidé neznali ani podle názvu, co to znamená, neuměli totiž anglicky. V brožurce jsou popsány jednotlivé konzervy a jakým způsobem se má postupovat v přípravě jídla," říká Jíša.

Andrea Pánková