„Pylová sezona začala zhruba už před třemi týdny, v minulých letech chodili někteří pacienti už v lednu,“ říká plzeňská alergoložka Ester Seberová. Momentálně navštěvují lékaře hlavně pacienti s alergií na olši, lísku, vrbu a tis.
Mezi alergiky se mohou zařadit i ti, kdo v minulosti žádné problémy neměli. „Alergie může vzniknout v každém věku, záleží na tom, jak silná je genetická dispozice a v jakém prostředí se ten člověk pohybuje,“ vysvětluje Seberová. Podle ní není výjimkou, že s první alergickou reakcí přijdou i pacienti kolem padesáti let.
Lidí s alergickou reakcí přitom v posledních letech rozhodně neubývá. Naopak. Úplně nejrozšířenější alergickou rýmou trpí zhruba každý čtvrtý z nás. „Kromě počtu pacientů narůstá i počet alergenů, tedy látek, které alergickou reakci vyvolávají, což je dáno především jejich šířením z jiných oblastí,“ popisuje lékařka s tím, že nově se v poslední době setkává například s rostoucím počtem pacientů trpících alergií na ambrózii. „V neposlední řadě přibývá i lidí s alergickou reakcí na domácí zvířátka,“ doplňuje výčet Seberová.
Vyléčit alergii je prakticky nemožné. „Alergie je chronické onemocnění a člověk onemocní jen ve chvíli, kdy se s alergenem sejde. Stává se, že někteří naši pacienti se v ordinaci neukážou třeba dva nebo tři roky. Když se jich pak ptám proč, odpovídají, že neměli vůbec žádné potíže. Riziko, že se alergie vrátí, je ale u všech,“ říká Seberová.
Propuknutí alergie přitom může lidem doslova změnit život. Lékaři znají i případ, kdy vystudovaný veterinář, který zatím neměl žádné problémy, po měsíci praxe zjistil, že je alergický na psy. Příznaky se dají úspěšně tlumit, zcela vyléčit ovšem ne.
