Vyschlá a na mnoha místech zdecimovaná příroda, nedostatek podzemních vod – to jsou mimo jiné problémy způsobené desítkami let intenzivního využívání krajiny k zemědělské a průmyslové činnosti. Před výzvou, jak tyto problémy napravit, nyní stojí Plzeňský kraj. Ten se rozhodl nepříznivou situaci řešit velkým projektem, jehož cílem je zadržet vodu v krajině a zlepšit tak životní prostředí.

Nejvíce problémů zaznamenávají odborníci v oblastech, které byly nebo jsou silně využívány k zemědělství. Příkladem je Tachovsko. „Původně ovocnářský region se kvůli socialistickému experimentu proměnil v lány polí. Podobně je na tom jižní Domažlicko a jižní Plzeňsko, kde má agrární činnost na přírodu velký vliv,“ upozornila Eva Volfová, členka krajského výboru a odbornice na životní prostředí.

Situace není dobrá ani na řece Úhlavě, která je zdrojem pitné vody pro Plzeň. „Řeka je ovlivňována pesticidy ze zemědělství na jižním Plzeňsku. Dlouhodobě se také řeší přehrada Hracholusky, kam se dostává fosfor,“ řekla Volfová.

Náměstek hejtmanky pro životní prostředí Josef Bernard uvedl, že za dob komunismu se s vodou hospodařilo tak, jako by ji lidé nepotřebovali. „Dnes nám bytostně chybí. Navíc půda je zdecimována tak, že metr krychlový země zachytí 40 litrů vody. Když je zdravá, udrží se v ní 240 až 300 litrů vody,“ poznamenal.

Do některých vesnic na Tachovsku nebo na severním Plzeňsku se už nyní musí dovážet pitná voda. „Řešíme to tím, že uděláme nový vrt, který ale za 10 až 15 let vyschne, protože podzemní voda stále klesá,“ sdělil Bernard.

Podle něj se totiž v současnosti řeší pouze důsledky špatného hospodaření s vodou. „Dáváme dotace na na kanalizace, vodovody a čističky odpadních vod, chystáme se propojit vodárenské soustavy. To ale nezabezpečí, že se situace stabilizuje nebo zlepší,“ dodal náměstek.

Cílem kraje je tedy do budoucna zadržovat na svém území větší množství vody a zmírnit tím dopady globálního oteplování. „Dobrým příkladem je Janovský mokřad na Nýřansku, kde kraj vyhlásil přírodní rezervaci. Na Šumavě a v Českém lese se revitalizují rašeliniště. Nezanedbatelné jsou také projekty jedinců, kteří vysazují aleje, nebo obce budující rybníky,“ uzavřela Volfová.

Proto vzniká Regionální strategie adaptačních opatření Plzeňského kraje na udr-žení vody v krajině. Na jejím základě budou vytipovány prioritní oblasti pro realizaci projektů, které pomohou se zadržováním vody a uzdravením krajiny.