Setkání v přeplněném plzeňském Café Papírna bylo dalším z řady akcí, kterými Michal Horáček tráví předvánoční čas. „Vánoce jsou čas rodiny, ne politiky. Proto jsem se chtěl s občany ve všech regionech setkávat spíš ve vánoční atmosféře a politiku do toho pokud možno nevnášet,“ řekl Horáček.

Atmosféra v Plzni tomu odpovídala. Na pódiu byl vánoční stromeček a zhruba polovinu večera vyplnila hudba. Vystoupil Ondřej Ruml se svým sólovým projektem a kouzelný dětský sbor Andílci. Večerem provázel Jonáš Novotný, který se spolu s diváky ptal Michala Horáčka na různé otázky, přičemž samozřejmě došlo i na ryze osobní témata: „Moje rodina byla hodně specifická. Můj tatínek byl jedním z nejinteligentnějších lidí, jaké jsem kdy poznal. Mluvil dvanácti jazyky a z většiny z nich překládal. Jako většina intelektuálů té doby byl militantní komunista. Moje maminka ho měla moc ráda a žili spolu celý život. Ona byla militantní antikomunistka. Dědeček byl přírodovědec, takže neustále mluvil o přírodě a o tom, co se od ní můžeme naučit. Babičku příroda moc nezajímala. Zato byla bigotní katolička. Takže moje dětství se neslo v duchu neustálých sporů. Ale nikdo nikoho z té pospolitosti nevylučoval, nikdo neřekl‚ ty jsi blbec, jdi pryč‘. Proto vím, že spor je důležitý, ale zároveň také vím, že z něj nesmíme nikoho vylučovat, nikoho nálepkovat a že v takové společnosti je možné a žádoucí harmonicky žít,“ řekl Michal Horáček.

Závěrem setkání rozsvítil Horáček v naplněném sále v Plzni další svíčku na adventním věnci a popřál všem to nejlepší do nového roku.