„Česko se vzhledem na vážný pandemický vývoj stává červenou krajinou,“ informoval na facebooku náměstek slovenského ministra zahraničí Martin Klus. „V praxi to bude znamenat následovné: Kdokoli se vrátí z území Česka, musí předložit negativní test ne starší než 72 hodin, nebo prostřednictvím formuláře e-hranice nastoupit do 5denní domácí karantény a následně podstoupit test. To bude kontrolováno pomocí namátkových kontrol i takzvaného ‚trackování‘ mobilních telefonů,“ uvedl.

Nařízení bude platit od 18. září, a to s výjimkou pendlerů do 30 kilometrů od hranic, studentů, pedagogů, výzkumníků, zdravotníků, polnohospodářů, sociálních pracovníků, pracovníků kritické infrastruktury a některých sportovců a umělců.

Koronavirus - Ilustrační foto
Nebezpečí nákazy: Německo chce zařadit další české regiony mezi rizikové oblasti

Před novináři to později potvrdil slovenský premiér Igor Matovič. "Česko se nachází ve špatné situaci. Držme jim palce, aby se co nejdříve dostali na náš zelený seznam," řekl novinářům Matovič. Dodal, že vazby mezi Českem a Slovenskem jsou velké, proto navrhl řadu výjimek ze zmíněných omezení při cestování mezi oběma republikami někdejší československé federace. Slovenský premiér současně kritizoval Kluse za to, že výsledek jednání slovenského štábu zveřejnil ještě předtím, než mohl Matovič závěry oznámit svému českému kolegovi Andreji Babišovi.

Slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí již dříve uvedl, že Česko kritéria rizikové země splňuje v plném rozsahu. „Na konziliu jsme jako odborníci jednoznačně konstatovali, že Česká republika v plném rozsahu splňuje kritéria červené, tedy rizikové země. Rakousko se rovněž dostává do červené zóny,“ uvedl Krajčí. Situace v Česku je podle něj vážná a není velká naděje rychle zvládnout nástup infekce, který označil za hrozivý. 

Restrikce v dalších zemích

K restrikcím přistoupily už přistoupily další země EU. Na seznam rizikových států Česko zařadily také Dánsko a Švýcarsko. Ve Švýcarsku musí od pondělí lidé po příjezdu z Česka do desetidenní karantény. Belgie a Německo zase označily za rizikovou Prahu.

Právě Němcko chce přitom sáhnout k ještě přísnějším opatřením pro české občany. Zvažuje totiž zařazení některých dalších českých regionů na seznam rizikových oblastí. 

Babiš: ČR není riziková, Slovensko testuje až pětkrát méně

Česká republika není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) riziková země, jak uvádí Slovensko kvůli šíření koronaviru. Chápe ale pozici slovenského premiéra Igora Matoviče, který má křehkou koalici, řekl dnes Babiš novinářům v Lánech po jednání s prezidentem Milošem Zemanem. Slovenský ústřední krizový štáb dnes rozhodl, že ČR od pátku zařadí kvůli růstu počtu nakažených koronavirem na seznam rizikových zemí.

Babiš argumentoval tím, že Slovensko podle něj testuje až pětkrát méně. "Mně je to líto, protože epidemiologové rozhodli o nějakých číslech a samozřejmě my bychom mohli diskutovat o tom, kdo a jak testuje," prohlásil. "Pokud v neděli my jsme měli 6890 testů, tak Slovensko mělo 1425, pokud my jsme v pátek měli 18.329 testů, tak Slovensko 6191," dodal.

Podle českého státního webu Koronadata Česko v přepočtu na obyvatele provedlo od začátku epidemie zhruba o dvě pětiny více testů než Slovensko. Na každých 100.000 obyvatel Česko udělalo asi 10.000 testů, zatímco Slovensko asi 7000. Případů nemoci covid-19 bylo ale v České republice zaznamenáno v přepočtu na každých 100.000 obyvatel od začátku epidemie přes 340, což je zhruba třikrát víc než na Slovensku.

Epidemiolog Rastislav Maďar.
Ruskou vakcínu na covid bych svému dítěti nedal, říká epidemiolog Maďar

Opatření ze strany Slovenska se podle Babiše týká především turistů. Doufá tak, že se jím zásadně nenaruší ekonomické vztahy.

Pro cesty z ČR na Slovensko bude od pátku nutný buď negativní test na koronavirus, který nesmí být starší 72 hodin, nebo nastoupení pětidenní karantény a následné podstoupení testu na covid-19.

Povinnost předložit výsledek testu či nastoupit do karantény se nebude vztahovat na pendlery do vzdálenosti 30 kilometrů od nejbližšího hraničního přechodu, dále na studenty, pedagogy, výzkumníky, zdravotníky, zemědělce, pracovníky v sociální oblasti či v takzvané kritické infrastruktuře a ani na některé sportovce a umělce.