Členové Ústavní rady odmítli řadu vedlejších aspektů reformy, ale nezpochybnili její hlavní opatření, tedy zvýšení důchodového věku, uvádí se v tiskové zprávě rady. Ta konstatovala, že kroky vlády jsou v souladu s ústavou. Odmítla jen okrajová opatření na podporu zaměstnávání starších pracovníků, neboť ta podle rady do zákona o důchodové reformě nepatří.

Vlna mohutných protestů

Důchodová reforma je jednou z vlajkových lodí Macronova druhého funkčního období, ale její návrh vyvolal ve Francii v posledních měsících vlnu mohutných protestů. Proti reformě mobilizovaly odbory a opozice. V ulicích francouzských měst se v posledních měsících odehrávaly velké protesty často provázené výtržnostmi.

Střet policistů s demonstranty ve Štrasburku během protestu proti důchodové reformě, 23. března 2023
Při protestech ve Francii bylo zatčeno 457 lidí. Zranění utrpělo 441 policistů

Část veřejnosti na verdikt nečekala a i dnes opět vyšla do ulic. Například protestující před pařížskou radnicí dnes drželi transparenty se slogany jako "Stávky neskončí, dokud reforma nebude stažena". Proti demonstrantům v Lyonu policie použila slzný plyn.

U pařížské radnice většina lidí podle agentury AP pokojně skandovala, ale někteří zapálili popelnici. Dvaašedesátiletý penzista Carl Pfeiffer u radnice podle AP varoval, že rozhodnutí Ústavní rady napětí neukončí. Členové rady jsou podle něj „nezodpovědní, protože zemi teď zachvátí hněv“.

Protesty ve Francii proti kontroverzní důchodové reformě, která prodlužuje odchod do důchodu o dva roky na 64 let.Protesty ve Francii proti kontroverzní důchodové reformě, která prodlužuje odchod do důchodu o dva roky na 64 let.Zdroj: Profimedia

Vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová dnes v reakci na rozhodnutí rady ujistila, že osud reformy ještě není zpečetěn. „Rozhodnutí Ústavní rady možná uzavřelo institucionální fázi, ale politický osud penzijní reformy nebyl zpečetěn. Poslední slovo vždy mají lidé, je právem lidí připravovat se na změnu u moci, která bude výsledkem této zbytečné a nespravedlivé reformy,“ napsala Le Penová na twitteru.

„Rozhodnutí Ústavní rady ukazuje, že ji více zajímají potřeby prezidentské monarchie než potřeby suverénních lidí. Boj pokračuje a musí nabrat síly,“ uvedl rovněž na twitteru lídr krajní levice Jean-Luc Mélenchon.

V neděli 19. března 2023 v Paříži demonstranti skandovali hesla
Protesty ve Francii pokračují. Vandalové poničili kancelář šéfa Republikánů

Ústavní rada rozhodovala o tom, zda je reforma v souladu s ústavou. Zákon mohla schválit jako celek, schválit ho s výhradami k některým částem, nebo ho zcela zamítnout. Pochybnosti budil mimo jiné způsob schvalování reformy, kterou vláda prosadila bez souhlasu dolní komory parlamentu. Macron tvrdí, že Francouzi musí pracovat déle, jinak se důchodový systém bude každý rok propadat do miliardových deficitů.

Zachování posunu odchodu věku do důchodu ze 62 na 64 let je vítězstvím prezidenta Macrona a vládu premiérky Élisabeth Borneové. Vláda chce, aby zákon nabyl účinnosti 1. září. „Ústavní rada rozhodla, že reforma je v souladu s naší ústavou. Text dospěl ke konci demokratického procesu. Dnes večer tu není žádný vítěz ani poražený,“ napsala na twitteru Borneová.

Nezávisle na rozhodování o samotné důchodové reformě dnes Ústavní rada zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do důchodu. Opozice předložila další návrh o vyhlášení referenda. Ústavní rada ho má podle agentury Reuters přezkoumat na počátku května.

Odbory schůzku odmítly 

Macron dnes ještě před rozhodnutím Ústavní rady pozval zástupce odborů na úterý na schůzku, ale odbory pozvání odmítly s poukazem na to, že prezident naopak odmítl jejich předchozí návrhy na schůzku. Odbory naopak vyzvaly k dalším hromadným protestům na 1. máje. Prezidenta vyzvaly, aby zákon o reformě nepodepisoval. Pokud podepíše, žádný odborový předák se nezúčastní dalších jednání s Macronem, varovala v pátek šéfka odborů CGT Sophie Binetová a zároveň vyzvala pracující, aby ještě zintenzivnili stávkové akce v celé zemi.