Kliknutím zvětšíteJen v pondělí při přestřelce u severní brány kábulského letiště zahynul afghánský strážce a tři další byli zraněni. Situace je tu nadále nepřehledná a za poslední týden u kábulského letiště přišly o život dvě desítky lidí. Nejčastěji v tlačenicích, stejně tak se tomu stalo včera. Jak informovala britská armáda, o život přišlo sedm afghánských civilistů, včetně dvouletého batolete.
„Biden zničil NATO,“ má titulek týdeník The Economist. „Je to absolutní Bidenovo fiasko. Vypadáme nyní před celým světem, jak zmatený jelen v kuželu světla přijíždějícího auta,“ napsal deník The Wall Street Journal.
Tálibán převzal minulou neděli absolutní kontrolu nad zemí. Do metropole Kábulu vstoupil bez odporu po dvoutýdenním bezprecedentním tažení, během něhož se do rukou povstalcům vzdávaly celé pluky, města i provincie. Prezident Ašraf Ghání uprchl ze země, svůj palác podobný pevnosti přenechal ozbrojencům v černých turbanech. Diplomaté ze západu mezitím ničili citlivé dokumenty a vybavení na svých ambasádách.
Zklamání a pocit zrady
Zklamání, rozhořčení a pocit zrady. Tak by se pro změnu daly shrnout emoce v Evropě a mezi spojenci z NATO. S kritickými reakcemi se setkávají snad všechna prezidentova slova z posledních dní: o naplnění cílů 20 let trvající mise nebo o nulové vůli afghánských vojáků. Podle webu Politico se evropští lídři obávají, že postup Bílého domu přispěje k dalšímu oslabení spojenectví již tak pošramoceného z předchozího působení Donalda Trumpa.
„Do pádu Kábulu si Evropa myslela, že Biden je expert na zahraniční politiku,“ napsal Politico. „Svým posledním rozhodnutím ale jen – snad nevědomky - urychlil to, co začal jeho předchůdce, tedy erozi západního spojenectví. Napříč Evropou se šíří nevěřícnost a pocit zrady,“ pokračoval text. „Navíc svým krokem ztrapnil své západní spojence. Ukázal na jejich neschopnost,“ uvedl pro web bývalý britský minstr Rory Stewart. „Mysleli jsme si, že Amerika je zpátky, jenže ona se spíše dále stahuje,“ doplnila ho francouzská europoslankyně Nathalie Loiseauová.
„Bylo to jako dlouho očekávaná smrt,“ uvedl svoji analýzu Bidenova rozhodnutí americký týdeník Time. Ten se nerozpakoval označit plán stažení ze země za „zpackaný“. Američané přitom s převzetím moci Tálibánem počítali. Jenže ve výhledu měsíců. Kolaps byl tak náhlý a kompletní, že to ochromilo všechny z Bidenovy administrativy. Bylo pro ně téměř nepochopitelné, jak k tomu po dvou desetiletích zapojení USA do rekonstrukce Afghánistánu mohlo dojít.
Celková bilance je po 20 letech spíše tristní, vypočítává týdeník. Více než 2300 mrtvých vojáků, přes 20 tisících zraněných, stovky tisíc zmrzačených a zavražděných Afghánců, dva biliony dolarů v luftu a na 20. výročí útoků z 11. září bude nad Afghánistánem vlát prapor Tálibánu.
Bidenův špatný odhad by mohl změnit jeho prezidentství a oslabit postavení USA v zámoří, píše týdeník. K rozhodnutí přitom dospěl prezident již dávno. O stažení amerických vojsk mluvil i ve své předvolební kampani.
Nepřipravený Bílý dům
„Jak tedy mohl být Bílý dům přichycen tak nepřipravený?“ Představitelé Bidenovy vlády denně tvrdili, že více než 300 tisíc afghánských vojáků a policistů, na jejichž výcvik a vybavení Státy vynaložily 84 miliard dolarů, výrazně převyšuje odhadovaných 75 000 bojovníků Tálibánu,“ pokračuje list.
Dnešek ukazuje, že oba odhady počtů byly zcela špatně. Běžně se z Bílého domu poukazovalo na afghánské vojenské letectvo a helikoptéry, palebnou sílu a těžké zbraně, které rovněž zaplatily USA. Nakonec však ani jeden kus tohoto mnohamiliardového arzenálu, který nyní spadl do klína Tálibánu, nemohl nahradit ochotu bojovat. Afghánští vojáci viděli, že jejich kolegové, kteří se vzdali ozbrojencům, přežili, a ti, kteří bojovali, byli popraveni – často velmi brutálně.
Joe Biden dnes tvrdí, že dohoda z Dauhá ho zavazovala dokončit stažení amerických vojáků. Trump to slíbil do května, Biden termín prodloužil do konce srpna. Nyní s možností odkladu až do konce září. Tálibán již oznámil, že žádné prodloužení neakceptuje. Jenže ona Trumpova dohoda s afghánským radikálním Tálibánem, podle všeho umožňovala Spojeným státům od ujednání kdykoliv před onou nedělí odstoupit. Uvedla to včera americká agentura AP. Nejen tato informace nepřispívá k pozitivního zhodnocení Bidenova rozhodnutí.
USA a jejích spojenci nyní procházejí logistickou noční můrou evakuace tisíců svých lidí a afghánského personálu s jejich rodinami. Letiště v Kábulu představuje jediný způsob úniku. Mluvčí Tálibánu sice neustále opakují, že každý, kdo chce odejít, odejít může. Jenže jen opravdu málo Afghánců je ochotno tento veřejný příslib vyzkoušet v praxi. V Kábulu se střílí, plení, u letiště přibývá mrtvých.
Pomoc s evakuací
Americký prezident nařídil tisícům amerických sil na letiště v Kábulu pomoci s evakuací Američanů a Afghánců, kteří po celá desetiletí úzce spolupracovali s USA. Podle osoby obeznámené s výzvou jsou ale v zemi desítky tisíc Afghánců, kteří by se mohli kvalifikovat pro speciální imigrační víza.
Generál Kenneth McKenzie, velitel amerických vojenských operací na Blízkém východě, nyní dohlíží na vyvíjející se situaci. Listu řekl, že všichni pracují na bezpečné evakuaci všech, kterým může hrozit odveta islamistického hnutí „jak jen to jde“. Biden včera vydal příkaz, podle kterého se do evakuace mají zapojit i civilní letouny.
Mezitím američtí úředníci, kteří pracovali v Afghánistánu před onou tragickou nedělí, dostávají zprávy od afghánských překladatelů a dalších zaměstnanců, kterým nebyla včas udělena víza, a nedostali se tak na kábulské letiště, plné paniky a obav. „Jsem před bránou a nemůžu dovnitř. Jen čekáme, až nám pomůžete,“ napsal jeden Afghánec dlouholetému americkému kolegovi. „Podobné zprávy dostávám denně,“ řekl týdeníku.
Nejdelší americká válka se sice možná chýlí ke konci, ale krveprolití v zemi zdaleka nekončí. Biden si nepřipouští odpovědnost. „Moji odpovědností je chránit zájmy Ameriky a životy našich žen a mužů,“ řekl v jednom ze svých projevů z posledních dnů.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
