Komunisté uzavřeli s hnutím ANO patent o toleranci a v klíčových otázkách, jako jsou rozpočet nebo prodlužování nouzového stavu, jste ve sněmovně vládu vždy podrželi. Proč jste nyní řekli dost?
Rozpočet ani nouzový stav nejsou obsahem sedmi základních ani pěti doplňujících podmínek této dohody. Připomínám, že jejím uzavřením v létě 2018 jsme pomohli vyřešit hlubokou ústavní krizi. Jednorázově jsme tehdy podpořili vznik menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD. O posledních třech rozpočtech jsme vyjednávali samostatně a vždy ve prospěch občanů České republiky. To, co není v tolerančním patentu, se stalo předmětem sváru až ve chvíli, kdy byla oslabena důvěra ve slova a činy hnutí ANO a jeho předsedy Andreje Babiše.

Co konkrétně máte na mysli?
Zejména dohodu o přesunu deseti miliard korun z kapitoly ministerstva obrany do vládní rezervy. Nesmyslně jsme byli obviňováni, že chceme oslabit bojeschopnost naší armády. Přitom šlo o nákupy, které má armáda činit v letech 2022 až 2026.

Zakázky pro obranu se ale nedají dělat ze dne na den.
To je falešný argument. Když se podíváte na nákupy cvičných letadel L-39 NG, tak vláda nezaplatila Aeru Vodochody a podniku Letecké opravy Malešice po dobu výroby ani korunu.

Asi mají zahraniční partneři jiné smluvní podmínky.
To je možné, ale pak je třeba se ptát, proč mají zahraniční výrobci lepší podmínky než čeští.

Podle předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové z ODS ovšem komunisté svým postupem ohrožují obranyschopnost České republiky, neboť některé zbraňové systémy jsou několik let za zenitem, typicky bojová pásová vozidla.
To je opravdový nesmysl. V každé smlouvě lze dojednat změnu nebo prodloužení splatnosti. I po krácení armádního rozpočtu o deset miliard korun by Česká republika stále plnila závazek 1,4 procenta HDP na obranu. Jde o politicky motivovaný útok na KSČM, který nemá žádný reálný základ. Ti, kteří ho používají, by se měli stydět.

Hrály ve vašem rozhodování o krácení armádního rozpočtu roli pochybnosti o schopnostech ministerstva obrany zvládat armádní zakázky? Nově je tady nepravomocný verdikt antimonopolního úřadu o půlmiliardové pokutě kvůli nákupu amerických vrtulníků.
To v tom hrálo velkou roli. Nejde jen o toto očekávané rozhodnutí, ale také o zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které poukazovaly na to, že armádní nákupy nejsou bez chyby. Jeden nález NKÚ je dokonce v utajení, protože tam jsou podány návrhy na trestní stíhání.

Měly by se tím zabývat k tomu určené sněmovní orgány?
Určitě ano. Opakuji, že těch deset miliard bylo na základě našeho požadavku přesunuto do rozpočtové rezervy, která je vládě k dispozici. Nevyloučili jsme, že její část se může vrátit zpět do armádního rozpočtu, a to na financování pomoci vojáků v boji s pandemií covid-19. Tuto roli armády nezpochybňujeme, naopak ji oceňujeme. Není ale možné upřednostňovat kapitolu jednoho resortu před ostatními, navíc když jsou tam tak velké pochybnosti o účelně vynaložených penězích na nákupy.

Mluvíte stále o deseti miliardách, ale to už neplatí. Bez ohledu na dohodu Andrej Babiš ihned po schválení rozpočtu uvedl, že je vrátí armádě. Prvních pět už má zpět. Jak se s nimi naložilo?
Vrácení pěti miliard považuji za chybu, protože za leden armáda v počtu 600 vojáků a 50 kusů techniky určitě v covidové pomoci neodvedla práci za pět miliard korun. Ty peníze šly na mzdy a provozní náklady ministerstva obrany. Vnímám to spíše jako politický šprajc.

O dalších pěti miliardách jste s premiérem mluvil?
Budu s ním o tom hovořit, protože jsme ještě nedokončili debatu o toleranční dohodě. Zatím jsou splněny základní podmínky KSČM jako růst mezd, důchodů a sociálních dávek, ochrana přírodních zdrojů včetně ložisek lithia, které už spravují Severočeské doly. Rozpracovaný je plán na převzetí infrastrukturních sítí u vodohospodářských organizací. Je také zajištěna valorizace plateb státu za státní pojištěnce, čímž se splní náš požadavek na nezvyšování spoluúčasti pacientů ve zdravotnictví. To považuji za velký úspěch.

Takže těch vrácených pět miliard ministerstvu obrany berete jen jako malou neplechu, neboť jinak všechny body toleranční dohody hnutí ANO plní?
Zatím není dokončeno jednání o sloučení zdravotních pojišťoven ministerstva vnitra a obrany, jímž by se už v prvním roce uspořilo minimálně půl miliardy korun na provozních nákladech. Není také vypořádán požadavek na zřízení komerční banky v rukou státu. Materiál na ministerstvu financí sice existuje, ale není to tak daleko, abychom mohli říct, že se to do konce volebního období uskuteční.

Dostanete-li očekávané odpovědi, setrváte v podpoře vlády?
My ji nepodporujeme, ale tolerujeme. Nejsme součástí koalice. KSČM je třeba hodnotit podle toho, čemu touto dohodou zabránila, tedy pravicové vládě ODS a TOP 09. Pokud ANO splní zmíněné dva body plus pětitýdenní dovolenou, která už je před schválením ve sněmovně, není potřeba dohodu o toleranci vypovídat.

S tím je srozuměna i vaše členská základna? Všichni politologové mají za to, že preference KSČM klesají právě kvůli spojenectví s hnutím miliardáře Andreje Babiše.
Část členů chce v toleranci pokračovat, část po některých krocích hnutí ANO přestala dohodě věřit a vyzývá vedení k jejímu ukončení. Malověrní říkají, že to nedopadne dobře, my ostatní dál jednáme a v případě nesplnění zbývajících požadavků jsme schopni ji vypovědět, byť by to bylo v březnu nebo červnu. Nejsem zvyklý v průběhu jednání zpochybňovat plnění dohod.

Jenže mezitím vláda přijde do sněmovny s návrhem novely o státním rozpočtu. Podpoříte ho?
To je předčasná otázka. Záleží na tom, jak bude návrh vypadat a zda se vláda třeba neobrátí na jiné politické strany. KSČM nechce odpovídat za nesplnitelné sliby politických stran, které nejsou ochotny hlasovat pro státní rozpočet. Když jsme pro něj v prosinci hlasovali my, věděli jsme, že zajišťuje přežití zaměstnanců a zaměstnavatelů v době krize, a proto jsme souhlasili s deficitem 320 miliard. Víme, že nadnárodní korporace vyhlížejí bankroty českých firem, které budou levně ke koupi. My chceme, aby nekrachovaly a měly šanci pandemickou krizi přežít. Jsme pro suverenitu České republiky, která je podmíněna tím, aby lidé nemuseli levně prodávat svůj majetek a hledat práci v zahraničí.

Takže další stomiliardová díra v rozpočtu, způsobená radikálním snížením daně z příjmu a prohlasovaná ANO a ODS, vám nevadí?
V daňovém balíčku se hlavně zrušila superhrubá mzda, což jsme vždy podporovali. Snížení daně z hrubé mzdy na 15 procent výrazně zvýšilo příjmy lidem se mzdami do 30 tisíc korun. Tím se do určité míry stabilizuje koupěschopnost českého obyvatelstva. Nesouhlasili jsme se zachováním pouhých dvou sazeb, přičemž třiadvacetiprocentní zdanění se týká až příjmů nad 140 tisíc korun měsíčně. Dál proto budeme usilovat o progresivní zdanění.

Obří zvýšení deficitu tedy pro KSČM není překážkou pro souhlas s novelou zákona o rozpočtu?
Ne. Pro nás je překážkou podpora lidí, kterým se vyplácejí náhrady z peněz daňových poplatníků, neboť v době krize neuměli najít způsob pro změnu svého podnikání.

To nechápu. Chcete říct, že si lidé vymysleli prázdné hotely nebo restaurace?
Chci říct, že spousta majitelů restaurací se snaží, například otevřením výdejových okének nebo rozvozem jídla. Právě díky nim a dalším lidem byl pokles ekonomiky i v covidovém roce jen pět procent. Ukazuje to na flexibilitu malých firem.

Jejich podporu tedy vítáte?
Nepochybně. S náhradami bych šetřil u těch, kteří jen čekají, co jim kdo dá. Víme, že jsou nájemci, kteří například zneužívají program COVID nájemné a čerpají kompenzace, ačkoli své prostory dál pronajímají.

Komunističtí poslanci pětkrát hlasovali pro vládní návrh na prodloužení nouzového stavu. Naposledy s podmínkou otevření škol a ski- areálů. Koalice ale daný slib nesplnila, takže tentokrát už jste vládní požadavek odmítli. Není to pro změnu šprajc od vás, když vicepremiér Hamáček mluví o hazardu se životy?
Naše požadavky byly logické. Chtěli jsme, aby se vrátili do škol žáci závěrečných ročníků základních a středních škol a také děti z prvního stupně. Ty také proto, aby jejich rodiče mohli zpět do práce, hlavně do zdravotnictví a sociálních služeb. Tím by nebylo zapotřebí nasazovat tolik vojáků, hasičů a policistů. Druhý požadavek se netýkal výlučně skiareálů, ale možnosti provozovat amatérský venkovní sport. V zimě to jsou hlavně ty lyže. Zimní střediska jsou stejně plná, ale je tam chaos. V Rakousku jsou otevřená a fungují podle jasně daných pravidel. Dodržují se odstupy, nosí se roušky a k dispozici jsou dezinfekce. Když bude lyžování organizované, lze mít pod kontrolou i eventuální přenos infekce a lidi vytrasovat.

Co je to platné, když podle ministra zdravotnictví Jana Blatného Češi nejsou disciplinovaní jako Rakušané a navíc kvůli šíření nakažlivější britské mutace koronaviru situace prostě nedovoluje žádné rozvolnění?
To je přece jen polovina pravdy. Britská mutace se šíří stejně rychle u nás jako v Rakousku. A je také úplně jasné, že chaotická návštěvnost zimních středisek je z epidemiologického hlediska nebezpečnější než organizované lyžování. V něm by při pozitivním testu nikdo nemohl vykazovat, že měl 0,2 kontaktu, jak se to běžně děje.

Tlak na návrat dětí do škol nejen ze strany politiků, ale hlavně rodičů, psychologů a třeba tělocvikářů je obrovský. Vznikl i manuál ministerstva školství, podle něhož by se mohli maturanti začít prezenčně učit od 1. března. Vypadá aspoň tato záležitost nadějně?
Vyjmenovala jste přesně ty momenty, které zdůvodňují, proč nám došla trpělivost. Očekávali jsme už v prosinci, že v očkovací strategii budou mezi prioritními skupinami lidí i učitelé. Nouzový stav je dočasná záležitost. Poslanci jeho prostřednictvím dávají vládě čas, aby zajistila podmínky pro běžný život lidí. Není možné nic nedělat a jen pasivně žádat o další týdny nouzového stavu. Vláda chce, abychom jí odpouštěli nicnedělání. To KSČM dělat nebude.

Jenže učitelé se do první prioritní skupiny nedostali ani po vašem tlaku. Proč?
Protože je málo vakcín. Vláda se hloupě soustředila jen na nákup těch, které schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Přitom máme národní autoritu v podobě Státního úřadu pro kontrolu léčiv.

Členské státy EU se ale dohodly, že se bude nakupovat přes Evropskou komisi po schválení vakcín EMA. Proč do toho pletete český úřad?
To je přece nesmysl. Zdravotnictví je ve výlučné kompetenci členských států.

To je nepochybně pravda, ale nyní se státy dohodly na určitém scénáři, tak by to snad měly ctít, ne?
Pokud je to pravda, tak pak nemůže platit, že to musí schvalovat Brusel. Nejsme nesuverénní stát. Ani Lisabonská smlouva k takové podřízenosti neodsuzuje.

Mluvíte o něčem úplně jiném. Pokud se lídři unijních států domluvili na společném postupu pro schvalování a nákup vakcín, tak podle mě by byl podraz ho obcházet. Říká se tomu dodržování smluv. Pacta sunt servanda.
Jenže je přece evidentní, že dohoda není plněna ze strany Bruselu. Všichni výrobci ohlašují snížení dodávek, nedostáváme Pfizer-BioNTech ani Astra Zenecu. A vláda nic neudělala. Už v prosinci jsem ji při zasedání sněmovny prosil, aby se nesoustředila na jednoho dodavatele, rozšířila portfolio na další země a nepostupovala ideologicky, takže by vyloučila ruskou nebo čínskou vakcínu. Podívejte se na Maďarsko, které se dávno dohodlo na dodávkách Sputniku V.

Rakouský kancléř řekl, že by ruskou vakcínu rád vyráběl u nich. Izrael se nerozpakoval a nakoupil vakcínu od Pfizeru ve velkém množství, aby co nejdříve proočkoval potřebnou část populace. My se řídíme očkovacím harmonogramem, který už neplatí, protože od ledna se kvůli nedostatku vakcín očkuje ve velmi omezeném režimu. Na to musíme reagovat a vláda nemůže donekonečna tvrdit, že to holt Bruselu nevyšlo.

Právě proto, že se vakcinace protahuje a nemocnice se plní covidovými pacienty, neměl by být nouzový stav prodloužen? Nehazarduje KSČM se životy občanů České republiky?
To by si naši poslanci nikdy nedovolili. V červnu minulého roku, když skončil nouzový stav, armáda vyjednávala o dobrovolném zapojení vojáků ve zdravotních a sociálních systémech. Když chce náčelník generálního štábu tak mermomocí těch pět miliard, může udělat vstřícný krok vůči ministerstvu zdravotnictví nebo práce a sociálních věcí. Nebo ho udělat nehodlá a bude dál prosazovat své nákupy, které jsou zpochybněny autoritativními orgány, jako jsou NKÚ a antimonopolní úřad.

Nejde zdaleka jen o armádu, ale také pracovní povinnost mediků, volný pohyb osob, zákaz shromažďování více lidí, omezování provozu restaurací, uzavírání obchodů a další. Až to všechno padne, co nastane?
Žádná apokalypsa nenastane. Jestli vláda pořád jen něco zakazuje a není schopná komunikovat s občany o nutnosti dodržování hygienických opatření, nemůže se divit. Žádný akceptovatelný návrh, ať už jde o návrat dětí do škol, nebo pravidla pro amatérské venkovní sportování, nepředložila. Je pochopitelné, že lidé to pak přestávají respektovat a mají výhrady. To, že KSČM došla trpělivost, má své dobré důvody. Vláda musí nést následky.

Minulý týden vynesl Ústavní soud verdikt, podle něhož se musí změnit pravidla už pro letošní volby. První schůzka sněmovních stran dává naději, že se to podaří. Je to tak?
Politologové se shodli na tom, že volební zákon je třeba změnit, ale také řekli, že parlament na změnu dostal nejkratší čas v historii. Dokonce jsem zaznamenal arogantní názor, že konečné započítávání mandátů může učinit po volbách Nejvyšší správní soud. Upozorňuji, že v systému dělby moci je nahrazení zákonodárců soudci za hranou ústavnosti. Pro mě je to zcela nepřijatelné. V úterý se většina předsedů stran zastoupených ve sněmovně shodla, že Ústavní soud nezrušil čtrnáct volebních obvodů, což je dobrý základ pro další postup.

S výjimkou hnutí ANO, které si přeje jednomandátový obvod v podobě celé republiky.
Podle hnutí ANO je to nejspravedlivější přístup. Já o tom nejsem přesvědčen. Máme samosprávu na úrovni obcí a krajů. A proto bychom regionální princip měli zachovat i při tvorbě kandidátních listin. Pro každou stranu je v malých krajích problémem nikoliv zisk pěti procent hlasů, ale jejich absolutní počet, který postačuje k dosažení jednoho mandátu. Krajský princip sám o sobě tedy rovnost nenarušuje. D’Hondtova metoda přepočtu byla ovšem problematická a nahrávala většinovému systému.

KSČM kvůli němu v roce 2017 přišla o dva mandáty, ale bez ohledu na to jsme vždy byli pro zdůraznění poměrného principu a pro rovnost hlasů. Jsme i pro zachování načítací klauzule pro koalice, ale v poměru sedm procent pro dvoučlenné, devět pro tříčlenné a jedenáct pro čtyř- a vícečetné. I na tom je poměrně velká shoda. Na dalším setkání, kde budou vedle předsedů sněmovních stran i právní experti, se podle mě posuneme o kus dál.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil věří, že do konce května by mohlo být hotovo. Je to reálné?
Pokud tento týden posuneme prvním čtením návrh KDU-ČSL, který už ve sněmovně je a může být využit jako nosič, může se to podařit. V březnu musí být hotov kompletní pozměňovací návrh všech politických stran. Ten by odešel do Senátu s tím, že ho žádáme, aby nás nechal upravit volby do sněmovny podle naší dohody a nesnažil se nám vnutit svoji podobu volebního zákona.

Senátu přitom nikdo nebrání, aby předložil vlastní novelu, ale tou bychom se zabývali později. My musíme jednat rychle. Jen připomínám, že rozhodnutí Ústavního soudu znamená mimo jiné to, že nelze vyvolat předčasné volby, protože do dubna určitě nový volební zákon přijat nebude.

KSČM čeká důležitý volební sjezd, který jste kvůli covidu odložili na letošek. Stihnete ho do říjnových voleb?
Zatím máme zablokovaný termín na 27. a 28. března. Uvidíme, jaká bude epidemická situace. Potvrzuji, že na sjezdu už kandidovat nebudu, a vyhlížím mladé nadějné politiky KSČM, kteří by mohli stranu vést.
Kdybych chtěla napodobit Andreje Babiše, budu naléhat: jména, řekněte ta jména!
Ze mě je ale nedostanete, budu je zásadně sdělovat vnitrostranickou cestou. Žádné médium, byť si ho vážím, není prostředkem, přes nějž bych chtěl členskou základnu informovat o svých preferencích.

Budete kandidovat ve volbách do sněmovny?
Mám nominaci ze svého okresního výboru a uvidím, zda ji krajská organizace potvrdí. Nezříkám se žádné odpovědnosti. Pokud dostanu důvěru, kandidovat budu, ale neuvažuji o žádné čelní pozici na kandidátce.