Tento článek a mnoho dalších najdete také v magazínu Víkend, který je standardně součástí sobotních tištěných Deníků, nebo právě zde v naší placené webové verzi. Jako předplatiteli se vám odemknou všechny prémiové články na Deník.cz.

Víte, jaká je úplně nejstarší dochovaná česká koleda? „Vele, vele, stojí dubec prostřed dvora.“ Zmiňuje se o ní vzdělaný benediktinský mnich Jan z Holešova ve svém pojednání O sedmi štědrovečerních zvycích, které sepsal někdy mezi lety 1397 a 1405 jako vánoční dárek pro Přibyslava, faráře v Lysé. Ve 14. a 15. století pak zaznamenáváme první vlny zápisů vánočních písní na našem území.

Z husitského období pochází nejstarší notace čtyřhlasého nápěvu Narodil se Kristus pán, ještě bez oné typické zvětšené kvarty v úvodu. Původně latinský zpěv měl i svou paralelně fungující německou verzi (Freu’ dich Erd’ und Sternenzelt) a v našem jazyce ho šířili čeští bratři. Píseň se rovněž stala základem pastorely Narodil se Kristus pán Šimona Brixiho (otce slavného skladatele Františka Xavera Brixiho), která je označována za první dochovanou umělou skladbu českého autora s českým textem.

Horší je to s písničkou Nesem vám noviny. V Čáslavi ji připisují tamnímu učiteli a řediteli kůru Janu Josefu Dusíkovi. Otec světoznámého klavíristy Jana Ladislava Dusíka složil ve druhé polovině 18. století několik sonát a pastorální mši. Bohužel nemáme žádný doklad, že by vymyslel i tuto koledu. Tvrdí to pouze náhrobek na místním hřbitově. V kancionálech ze 16. a 17. století, jež jsou častým zdrojem českých vánočních písní, se nápěv nevyskytuje. Do oběhu se tedy mohl dostat v Dusíkově době. Jenže kdo ví…

Do Betléma!

Není bez zajímavosti, že Nesem vám noviny zpívali i lidé ve viktoriánské Anglii. Pod názvem Praise Ye The Lord! nacházíme navlas stejnou melodii kupříkladu na nahrávce Olde English Christmas slavného londýnského sboru Royal Choral Society, řízeného sirem Malcolmem Sargeantem. Anglický text je připisován Henrymu W. Bakerovi, tvůrci sborníku Hymns Ancient And Modern z roku 1875. Jako hudební zdroje jsou uvedeny dva odlišné nápěvy, což není u koled nic neobvyklého (také dílko Narodil se Kristus pán žilo v 19. století s odlišnou, bezmála taneční melodií). Jeden pramen odkazuje ke skladateli Williamu Croftovi, druhý k jeho kolegovi C. Hubertu H. Parrymu.

Dalším příkladem písničky, kterou považujeme za ryze domácí, a přesto se – jak říká Eduard Bass – stala mezinárodní poběhlicí, je koleda Půjdem spolu do Betléma. Nic češtějšího už snad není, myslíme si. Ale jen do té doby, než si pustíme skvělou desku zpěváka Harryho Belafonta To Wish You A Merry Christmas z roku 1958. Pátá píseň z desky nese název Where The Little Jesus Sleeps a do posledního tónu se shoduje s naším „Ježíšku, panáčku“. Nechybí ani refrén s židovskými názvuky „dooy dai dooy dai dooy dai da“, tedy hezky česky „dudlaj, dudlaj, dudlajdá“.

Občas se spekuluje o českém původu populární skladby The Little Drummer Boy neboli Carol Of The Drum. Příběh o chudém bubeníčkovi, jehož vzali tři králové na pouť za Ježíškem, aby mu místo dárku pěkně zabubnoval, přiřkly dějiny americké učitelce hudby Katherine Kennicott Davisové. Rodačka ze St. Josephu v Missouri – města, v němž byl zastřelen lupič Jesse James – však sama upozorňovala, že se nechala inspirovat jistou českou melodií. Bohužel neprozradila, kterou. Víme jen, že když píseň poprvé vyšla tiskem, stálo u ní: „Česká koleda, volně upravená K. K. D.“

Náš předobrý Václav král

Tak jako lidové zpěvy zhusta přecházely do tvorby skladatelů vážné či salonní hudby (viz citace písně Půjdem spolu do Betléma v Mozartově baletu Maličkosti), probíhal ve stejné míře i proces opačný. Z kancionálu Adama Václava Michny z Otradovic Česká mariánská muzika (1647) se do českého folkloru dostala píseň Chtíc, aby spal, jíž dal autor název Vánoční noc. Z vánočního kancionálu básníka Bedřicha Bridela Jesličky (1658) se vyloupla koleda Veselé vánoční hody. A z pastorely ronovského kantora Františka Pokorného Já bych rád k Betlému (druhá polovina 18. století) pochází titulní zlidovělá skladba.

Nejdelší cestu však urazil text obrozeneckého básníka a překladatele Václava Aloise Svobody Svatý Václav a Podiven, napsaný roku 1847 v několika jazycích za účelem finanční sbírky na opravu shořelé střechy kostela v Deštné v jižních Čechách. V roce 1853 ho v anglickém překladu a pod názvem Good King Wenceslas publikoval ve Velké Británii tvůrce křesťanských hymnů John Mason Neale, když na něj předtím narouboval hudbu anonymní latinské skladby Tempus adest floridum. U nás se pak písnička znovu ujala koncem 19. století jako Náš předobrý Václav král.