Šmejdi během pandemie vsadili na nové metody. Zneužívají strach seniorů

„Předváděcí akce se změnily v podomní obchod,“ říká předsedkyně asociace Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) Gerta Mazalová. „Je to i díky zpřísnění a změnám v zákoně – jsou totiž více dozorovány Českou obchodní inspekcí. Ovšem úplně ještě nevymizely. Zastínily je telefonní nabídky, podomní prodeje, které se podle hesla ,nepřijdete k nám, my přijdeme k vám‘ velmi rozrostly,“ dodává.

Terč zůstal stejný

Jedno se ale nezměnilo: nejvíce by se před šmejdy měli mít na pozoru starší lidé. „Zneužívají hlavně osamělé, bezmocné, a tedy nejvíce zranitelné – seniory, kteří jsou pro ně lehkou obětí. Využívají toho, že lidé mají v koronavirové době strach z finančních ztrát, a tak nabízejí po telefonu nebo i prostřednictvím podomního prodeje nejen zboží, ale i služby, například levnější energie,“ zmiňuje Gerta Mazalová.

Šmejdy nezastavil ani virus. Lidi by si měli dát pozor na „zázračná“ zařízení

Oběti podvodníků se mohou dostat nejen do finančních, ale i psychických problémů. „Lidé nespí, trápí se. Často se bojí svěřit i vlastním dětem, že se nechali takhle podvést,“ upozorňuje Gerta Mazalová.

Agresivní energetičtí šmejdi

Aktivní jsou v posledních letech zejména tzv. energetičtí šmejdi, kteří lidem nabízejí přechod k údajně levnějšímu dodavateli plynu či elektřiny. Ti, co smlouvu podepíší, zpravidla zjistí, že budou muset zaplatit mnohem více, a že pokud by chtěli odstoupit od smlouvy, hrozí jim vysoké poplatky či pokuty.

Činnost podvodníků neutichla ani během koronavirové krize. V letošním druhém čtvrtletí, kdy se Česká republika potýkala s první vlnou pandemie, provedla Česká obchodní inspekce (ČOI) 12 kontrol, během nichž zjistila několik pochybení. Dvakrát byl prodejce elektřiny vůči spotřebiteli agresivní, v jednom případě zatajil důležité informace nebo využil klamavého konání, kterým se snažil potenciálního zákazníka zmást.

Pozor na falešnou nabídku kuponu do Alberta. Můžete přijít o peníze

Otázka samozřejmě je, kolika šmejdům se podařilo podvodné jednání dotáhnout do konce. „Vzhledem k některým omezujícím opatřením vlády ČR přijatým v souvislosti s výskytem covidu-19 byly kontroly prováděny především na základě podnětů spotřebitelů. V oblasti nabídky a poskytování služeb souvisejících s uzavíráním smluv o dodávkách energií dochází k neustálému vývoji a stále trvajícímu porušování práv spotřebitelů. Česká obchodní inspekce bude věnovat této oblasti zvýšenou pozornost i v následujícím období,“ řekl ke kontrolám ředitel ČOI Mojmír Bezecný.

Neutuchající aktivitu energetických šmejdů potvrzuje také výroční zpráva ČOI. Za loňský rok provedli inspektoři 52 kontrol a pochybení zjistili v 95 (!) procentech případů. Jen za rok 2019 tak ČOI rozdala dohromady 18 pokut v celkové výši 3 415 000 korun. Nejvyšší dostala společnost Regionální energie, která ve smlouvě uváděla cenu, aniž by do ní zahrnula daň z přidané hodnoty. Kontroloři jí tak vyměřili milionovou pokutu. Jen o 100 tisíc méně pak zaplatila firma Centrální výběrová řízení, která mj. spotřebitelům nalhávala, že je státní společností, což nebyla pravda.

Rouška za podpis

Letos v březnu zneužili energetičtí šmejdi nedostatku roušek. Takový příběh popisoval v Deníku Martin Vlk, místostarosta jihomoravské obce Ladná. „Upozornila nás na něj jedna z obyvatelek naší obce. Událost se totiž stala její příbuzné, která bydlí ve vilkách nedaleko obchodní akademie. Obcházeli tam lidé a tvrdili, že roznášejí roušky. Zazvonili i u ní, roušku jí předali a požádali ji, aby podepsala, že ji dostala. Nicméně ve skutečnosti podepsala přechod k jinému dodavateli energií.“

Další šmejdi se snaží vymámit z lidí peníze pod záminkou, že jim vezou oběd. Jeden takový případ zdokumentovali policisté z okresu Brno- -venkov: „Na seniora zazvonil muž, který se představil jako zástupce firmy rozvážející obědy. Hovořil o tom, že aktualizuje údaje lidí, kteří obědy odebírají. A za aktualizaci že má senior zaplatit 1000 korun. Pán mu tedy dal svůj občanský průkaz a tisícikorunu. Muž odešel k autu, kterým i s penězi odjel. Občanku pak pohodil v domě u poštovních schránek.“

Vláda chce prodloužit nouzový stav až do prosince. Děti se zatím do škol nevrátí

„Rozšířily se také falešné obchody s ochrannými rouškami, kdy si lidé objednávají údajně kvalitní černé roušky se stříbrem za 399 korun, bezkontaktní teploměry či dezinfekci, která však žádnou ochranu neposkytovala. Místo alkoholu obsahovala obyčejnou vodu navoněnou citronem. Podvodníci si tak přijdou na statisícové zisky, což považuji za naprostý hyenismus,“ říká Gerta Mazalová.

Nezastaví je ani státní hranice

V minulosti se nechvalné slávy dočkali tuzemští šmejdi i za našimi západními hranicemi. Server Lokalo24 uveřejnil příběh 84letého Hanse Bauera z hessenského města Hofgeismar. Poštou mu přišla výzva, aby zaplatil za telefon. Zajímavé na složence za 90 eur bylo, že mu ji odeslala česká společnost, která měla podle poštovního směrovacího čísla sídlo poblíž Zbirohu. To seniora překvapilo. Navíc podle telefonního výpisu zjistil, že nesedí ani to, co mu česká firma účtuje, protože chtěla zaplatit za hovory, které se ten den vůbec neuskutečnily.

Jak čeští podvodníci přišli na Bauerovu hessenskou adresu? Nějakou dobu před tím, než mu do schránky dorazil podvodný účet, u něj zazvonil telefon. Člověk na druhé straně se plynulou němčinou představil jako zaměstnanec pošty a tvrdil, že se jim nepodařilo muži doručit dopis – a ten v dobré víře nadiktoval svou adresu… Podobně podvedených bylo v několika spolkových zemích víc.

Není zámek jako zámek

Situace kolem koronaviru zneužívají také „technici“, kteří pod záminkou zvýšení bezpečnosti bytu či domu vnucují především seniorům, kteří se o vlastní bezpečí strachují nejvíce, předražené a často i nekvalitní zámky. Důvěřivé lidi tak připraví o tisíce korun, protože neodborný zásah a výměna zámkové vložky může poškodit celé dveře a navíc výrazně znepříjemnit jednání s pojišťovnou v případě pojistné události.

Petr Neuvirt, obchodní ředitel společnosti TOKOZ, která se již 100 let ve Žďáru nad Sázavou věnuje výrobě certifi- kovaných zámků a kování, říká: „Kvalitní zámek nemusí stát pět tisíc korun, ale vždy by mělo být jasné, kdo ho vyrobil. Výrobce lze najít na krabičce nebo obalu zámkové vložky a spolu s ním by měly být dohledatelné i další informace. Zámky musí splňovat technické normy ČSN a EN a pokud prodejce tvrdí, že je vložka bezpečnostní, měl by to doložit platným certifikátem. Nejjednodušším způsobem je ověření typu zámku a výrobce na internetu, kde si můžeme snadno zjistit i cenu konkrétního zámku a vyhnout se kupování předraženého pod nátlakem.“

Jak se bránit?

Lidé, u kterých doma zazvoní neznámá osoba s jakoukoli nabídkou, by měli zpozornět a takovou návštěvu odmítnout, nebyla-li předem domluvená. I v případech, kdy se dané osoby snaží navodit dojem, že jsou například od skutečných poskytovatelů elektřiny, může jít o lži. Solidní poskytovatelé totiž domácnosti běžně bez ohlášení nenavštěvují. Důležité je nic podepisovat a v případě podezření na nekalé praktiky zavolat policisty.

PŘEHLEDNĚ: Od středy platí nová přísnější opatření. Co policie bude kontrolovat?

Lidé by podle Gerty Mazalové zároveň nikdy neměli souhlasit s telefonními nabídkami. „Rozhodně na telefonní nabídky neříkat nikdy ANO – naopak se zeptat, kde vzali mé telefonní číslo a uvědomit si, že člověk, který nerespektuje podzákonné normy, což jsou v podstatě vyhlášky obcí a měst, nebude respektovat ani zákon.“

Proti šmejdům se rozhodl brojit také Svaz obchodu a cestovního ruchu. Ten připravil Deklaraci 2.0, která vešla v platnost letos v lednu. Prodejci, kteří se k této deklaraci připojí, jsou zavázáni zaručit, že nepodnikají šmejdské praktiky. Signatáři nesmějí zákazníkům nabízet delší smlouvy než na tři roky.

„Prostřednictvím této deklarace poskytujeme spotřebitelům jasnou záruku, že se jim dostane ze strany signatáře férového jednání. Dodavatelé energií se nám proto mimo jiné zavazují, že budou ověřovat, zda se každý z jejich zákazníků prokazatelně seznámil se všemi podmínkami a obsahem smluv uzavřených prostřednictvím zprostředkovatelů,“ uvádí Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR na svých webových stránkách a zároveň ujišťuje, že spotřebitelé budou moci od smlouvy do 15 dnů odstoupit.

Právě možnost odstoupení od smlouvy může být pro spoustu spotřebitelů nesmírně důležitá, protože obrana bývá pro podvedené složitá.

Opatrnost je namístě také v internetovém prostředí, zejména při zadávání osobních údajů a placení předem. „Lidé si musejí dávat pozor, zda se neobrátili na falešný e-shop, jestli si přečetli řádně a podrobně obchodní podmínky, zda je tam zveřejněn telefonní i e-mailový kontakt. Pozor na text a na některá doporučení, která si prodejce může napsat sám. Aby se pak nestalo, že sice zaplatíte, ale zboží nikdy neuvidíte,“ radí Gerta Mazalová.