V roce 2015 šla Vratislava H. do kolínské nemocnice na běžnou gynekologickou operaci. „Při ní mi ale omylem prořízli močovod. Po třech týdnech jsem skončila s bolestmi a zánětem na tamní urologii, aby lékaři problém napravili. To se ale bohužel nestalo, špatným postupem mi poškodili zdraví mnohem víc, s trvalými následky,“ řekla Deníku.

Už tehdy, jak podotkla, žádala o plastiku močovodu, respektive vyříznutí kousku, který byl zúžený, a následné sešití. „Primář Jan Jandejsek ale operaci nepovolil. Pouze mi čtyřikrát zavedli stent (prostředek umístěný v těle k udržení průchodnosti zúžené či uzavřené trubicové struktury – pozn. red.),“ uvedla.

Banální operace měla hrozivé následky. Renáta skončila ve vigilním kómatu:

Paní Renáta měla jít na banální operaci, která ji málem stála život
Měla to být banální operace mozku. Z vigilního kómatu se Renáta rok neprobudila

Poté podstoupila CT vyšetření. „Jelikož primář nenašel kámen v ledvině, plastiku močovodu opět nepovolil. Tentokrát ani stent. Čtyři měsíce jsem měla bolesti, zúžený močovod se mi uzavřel, moč se hromadila v ledvině, která se mi nenávratně zničila,“ vylíčila. Ledviny přitom měla vždy zdravé.

„Musela jsem podstoupit nefrostomii (zdravotníci jí prořízli kůži na zádech a do ledviny zavedli hadičku – pozn. red.). Po propuštění mě manžel za pár dnů musel se zánětem do nemocnice opět dovézt. Až třetí nefrostomie se lékařům povedla,“ sdělila.

Postupně podstoupila jedenáct operací. „Plastiku močovodu mi primář povolil téměř po dvou letech od mé první žádosti,“ popsala. Ledvina jí ale v té době už téměř nefungovala a nakonec ji jiný lékař roboticky odstranil, hrozil jí totiž zánět a sepse.

Desetileté dívce měla pomoci operace. Vedla však k velkému zhořšení: 

Elenka teď musí musí každých 14 dní na operační sál
Elenka nemůže jíst ani pít. Operace měla pomoci, ale všechno se jen zhoršilo

Pacientka později podala trestní oznámení. „Policistka mi ale řekla, že je to zbytečné. Poté mi zaslali dopis, že to odložili, protože pachatel je neznámý,“ řekla. Na nemocnici proto podala žalobu a vymáhá po ní odškodné. Deníku poskytla souhlas zeptat se na její postup.

Nemocnice si za léčbou stojí

Zdravotnické zařízení si za ním stojí. „V rámci gynekologické operace se vyskytla komplikace, která se občas u tohoto typu operace vyskytuje. Následně byla řešena ze strany urologického oddělení,“ uvedl zástupce ředitele pro zdravotní péči Oblastní nemocnice Kolín Pavel Hoffmann. Zmínil znalecký posudek, který si žena nechala zpracovat. „Znalec došel k závěru, že postup urologů byl od začátku až do definitivního vyřešení striktury zcela lege artis (v souladu s obvyklými, obecně uznávanými metodami – pozn. red.),“ podotkl.

Vratislava H. ale nesouhlasí. „Došlo k mnoha zanedbáním. Znalci se navíc mnohdy zastávají lékařů ze svého oboru. Tento znalec ale též napsal, že došlo k pochybení gynekologů,“ doplnila. Ona i nemocnice očekávají výsledek nového posudku.

Podstoupil transplantaci srdce a plic najednou. Objevily se ale komplikace:

Jednatřicetiletý Tomáš Hois má za sebou čtyři transplantace
Muž prodělal čtyři transplantace, tělo však nefunguje. Další orgán nedostane

Podle Hoffmanna pacientka vystřídala tři právní zástupce, přičemž ten nynější loni podal žalobu k Okresnímu soudu v Kolíně, který případ projednává. „Aktuálně byl v řízení ustanoven znalecký ústav v (pražském) Podolí k podání znaleckého posudku. Výsledek soudního řízení bude nepochybně od jeho závěrů odvislý,“ zkonstatoval.

Nemocnice si stojí za tím, že s Vratislavou H. a jejími právními zástupci od počátku komunikovala. „Byla vedena písemná komunikace a uskutečnila se i řada osobních jednání, avšak dohody nebylo dosaženo,“ sdělil Hoffmann. Žena má ale za to, že se nemocnice k případu nepostavila čelem, což ji mrzí. Nad komplikacemi, jimiž žena trpí, zařízení opakovaně vyjádřilo politování. „Musíme však zároveň poukázat na skutečnost, že současný stav lékařské vědy neumožňuje napravit všechny poruchy zdraví a není možné všechny pacienty uzdravit, jakkoliv se o to lékaři s nejvyšším úsilím snaží,“ dodal Hoffmann.

Právo na náležitou péči

Podle experta na medicínské právo Ondřeje Dostála je bez znalosti zdravotnické dokumentace těžké činit soudy. Vyjádřil se proto v obecné rovině. „Pacient má právo na to, aby péče byla poskytována na náležité odborné úrovni,“ reagoval pro Deník. Uvedl, že pokud nebyla provedena potřebná vyšetření nebo měla operace proběhnout dřív, ale z důvodu zanedbání lékaře se tak nestalo, je žaloba legitimní. „V případě vážnější záležitosti i trestní oznámení,“ zmínil.

Žaloba se podle něj může v takových případech vztahovat na náhradu škody, věcné ztížení či ušlý zisk. „Pacient může žádat i bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění. Pokud se jedná o zásadní následek, který není napravený či byl spojen s výraznou a dlouhodobou bolestí, mohou to být i částky vyšší než statisíce korun,“ řekl.

Úspěch operace či pravděpodobnost pooperačních komplikací údajně souvisí s pohlavím lékaře i pacienta:

Úspěch operace či pravděpodobnost pooperačních komplikací souvisí s pohlavím lékaře i pacienta
Překvapivá studie. Ženám hrozí pooperační komplikace, když zákrok provádí muž

Jak zdůraznil, u každého pacienta zdravotníci stanovují takzvaný individuální léčebný postup, který má svoji definici v zákoně o zdravotních službách. Rozumí se jím poskytování zdravotních služeb v logické a časové posloupnosti, včetně možných variant a metod.

Na to navazuje nařízení vlády 307/2012. „Zde lékař stanoví takzvanou lhůtu časové dostupnosti, tedy po objektivním lékařském posouzení zdravotního stavu pacienta a předpokládaného průběhu nemoci či bolestivosti, říká, do kdy se musí provést operace. Týká se to i plánované neakutní péče, třeba čekání na CT,“ dodal právník.