Kliknutím zvětšíteNejčastěji se mluví o stanovení maximální ceny plynu, ze kterého se elektřina vyrábí. To má být i klíčovým návrhem českého předsednictví. Podobný princip už zavedly španělská a portugalská vláda a docílily toho, že například v polovině srpna byla cena elektřiny ve Španělsku skoro o polovinu nižší než v Německu. Ztráta provozovatelů plynových elektráren se pak kompenzuje zvláštním poplatkem vybraným od spotřebitelů.
„Španělský systém je ze všech doposud zvažovaných řešení nejméně drastickým zásahem do fungování trhu, a přitom zjevně na Iberském poloostrově přináší své ovoce,“ zhodnotil hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.
„Jenže Evropská komise podle předběžného návrhu, jejž média zveřejnila koncem minulého týdne, zamýšlí učinit něco docela opačného. A sice zastropovat naopak tržby, respektive zisky všech jiných zdrojů výroby elektřiny, než jsou ty plynové,“ upozornil však hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Připouští, že díky tomuto návrhu by nestoupala spotřeba plynu, což se stalo právě ve Španělsku nebo v Portugalsku. „Navýšení spotřeby plynu není v nadcházející topné sezoně pochopitelně ani v nejmenším žádoucí. S plynem musí celá EU kvůli citelně ztenčeným dodávkám z Ruska šetřit,“ doplnil ekonom.
Ředitel strategie energetické poradenské firmy EGÚ Brno Michal Macenauer ale v určování maximálních cen vidí různá úskalí. „Pokud nedonutíme výrobce dodat elektřinu za určitou, nižší cenu, pak rozdíl bude muset zaplatit stát? A jak donutíme výrobce dodávat za netržní, nižší cenu? Budou pak chtít se státem spolupracovat a vyrábět? A jak stanovíme cenu, na základě jakého výpočtu? Celé provedení se může snadno zvrtnout v situaci, kdy bude výrazná nedodávka elektřiny,“ varoval.
Uzavřít trh? Hrozí pokuty
Občas se objevují i názory, že by ceny elektřiny snížil uzavřený český trh. Dnes se řídí podle cen na lipské burze a jejich výši určuje poslední zdroj, který na trh vstupuje. Tím jsou plynové elektrárny, které vyrábějí drahou elektřinu z plynu. Jaderný expert ze Západočeské univerzity v Plzni František Hezoučký přiblížil, že v době, kdy měla Česká republika samostatný trh s elektřinou, patřily všechny elektrárny ČEZu a také se spouštěly podle nákladů. Na závěr tedy šly rovněž ty nejdražší.
„Plynovky nikdy neurčovaly ceny pro konečného zákazníka. Cena byla zprůměrována, což bylo možné v rámci jedné firmy. To není tak jednoduché, dodává-li do sítě několik elektrárenských společností,“ doplnil Hezoučký.
Uzavřenému trhu ale stojí v cestě evropská legislativa a navíc přes Českou republiku proudí elektřina dál na východ a na Balkán. Česko by se tak vystavovalo hrozbě evropských pokut a ještě by si koledovalo o odvetné akce sousedních zemích, z nichž do České republiky proudí plyn a ropa.
Ministerstvo průmyslu a obchodu také přišlo s nápadem, že ceny by mohl krotit státem určený obchodník, který by zajišťoval dodávku energií pro veřejné instituce. Po takovém obchodníkovi volají i kraje, přičemž z několika variant bude ve středu vybírat vláda.
Šetříme za energieNejčastěji se však skloňuje zastropování cen energií. O tom bude zase v pátek jednat evropská rada pro energetiku a budou vybírat z několika návrhů. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zdůraznil, že je nutné, aby ministři dosáhli shody. V opačném případě by trh zareagoval dalším zvýšením cen.
Pět zvažovaných možností, jak zkrotit ceny energií
1. Zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny v EU
Plynovým elektrárnám by se kompenzovaly vysoké ceny plynu nad určenou úroveň. Plynové elektrárny by pak na burzu posílaly cenové nabídky, které by odpovídaly nejvyšší stanovené ceně. Tím se sníží dopad drahého plynu do ceny elektřiny. Tento systém funguje ve Španělsku a Portugalsku, říká se mu „iberská výjimka“. Zjednodušeně: firmy a domácnosti odvádí u svých účtů za elektřinu malý poplatek, z něhož se kompenzují výrobní náklady plynovým elektrárnám. Díky tomu všem zlevní výsledné faktury za elektřinu.
2. Zastropování koncových cen s finanční kompenzací
Sleva z elektřiny nebo finanční příspěvek, který bude znamenat, že spotřebitel nezaplatí víc, než je stanovený strop. Tato sleva by byla financována z prostředků vybraných formou speciální daně zejména z energetického sektoru.
3. Zavedení státem určeného obchodníka
Výrobci by museli prodávat svoji výrobu přes státem určeného obchodníka za regulovanou cenu. Tento státem určený obchodník by pak prodával regulovanou elektřinu dalším obchodníkům či státem určené skupině „chráněných“ zákazníků (třeba nemocnice či školy). V tomto případě by musel být nastaven systém, aby nedocházelo ke zneužití.
4. Zastropování výrobních cen elektřiny
Úředně nařízené zastropování výrobní ceny elektrárnám. Kvůli propojenému evropskému prostředí a obchodu s energiemi na burzách by se ale tento postup obtížně uplatňoval. Mohlo by to vést ke snížení výroby a zvýšení spotřeby a exportu elektřiny a tím i zvyšování jejího nedostatku.
5. Omezení přeshraničního obchodu
Česko by se mohlo „zamknout“ jen se svojí elektřinou (vyrobenou na území ČR). Následovaly by nejspíše ale „odvetné akce“ dalších států, které ale nyní nutně potřebujeme u dalších surovin. Česko sice ročně vyveze ročně asi 10 TWh elektřiny (pokud má přebytky), ale musí zároveň dovézt 80 až 100 TWh v plynu a v ropě. Za takový „energetický evropský exit“ by hrozily žaloby či pokuta od EK.
49
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
