close info Zdroj: archiv E. Rádlové zoom_in Eva Rádlová ze Zbůchu strávila za katedrou neuvěřitelných 50 let svého života.
Do školy docházela pravidelně ještě dlouho poté, co měla nárok na starobní důchod. Říká, že práce učitelky je sice často náročná a vyčerpávající, ale ji osobně naplňovala, cítila v ní uspokojení a do důchodu se jí prostě nechtělo. Navíc vnoučata odrostla, zahrádku z větší části, až na její květinové záhonky, obstarával manžel, nebylo proč opouštět to, co ji baví. Nebýt doby covidové, možná by u svého oblíbeného zaměstnání ještě nějaký rok vydržela, ale nepříznivá situace ji dovedla k rozhodnutí, že je čas skončit.
close info Zdroj: archiv E. Rádlové zoom_in Eva Rádlová ze Zbůchu strávila za katedrou neuvěřitelných 50 let svého života.
Kdo by se domníval, že tím ale její kontakt se žáky končí, velice by se spletl. Za dlouhé roky učení má tahle milá pedagožka navázáno se svými žáky mnoho a mnoho přátelství a přestože doba nepřeje osobním stykům, díky sociálním sítím, kde je velmi aktivní, je s nimi neustále ve spojení. O její oblíbenosti svědčí i skutečnost, že je po celé roky zvána téměř na všechny třídní srazy všech tříd, které učívala. Eva se narodila v Plzni, ale od narození žije ve Zbůchu. Spoustu času trávila u babičky, která mívala plný dvůr ochočených slepic. Od malička tvrdila rodičům, že bude pracovat v drůbežárně anebo že se stane učitelkou. Druhou její dětskou zábavou totiž bývala "výuka" panenek naskládaných na gauči. Byla velmi bystré dítě a od tří let se sama snažila naučit písmenka. Od pěti let si již sama knížky četla. Říká, že láska ke knihám jí zůstala dodnes, volný čas, kterého nikdy neměla nazbyt, tráví právě u knih.
close info Zdroj: archiv E. Rádlové zoom_in Eva Rádlová ze Zbůchu strávila za katedrou neuvěřitelných 50 let svého života.
Povolání učitelky nakonec dala před přednost. Vystudovala pedagogickou fakultu v Plzni obor matematika - hudební výchova. V září 1970 pak nastoupila do školy ve Zbůchu, které zůstala věrna po celou dobu. Dle potřeby vyučovala i zeměpis, občanskou výchovu, ale i češtinu, ruštinu a němčinu. Se smíchem přiznává, jak se jí ulevilo, že po ní vedení školy nikdy nepožadovalo výuku dějepisu, výtvarné a tělesné výchovy a především chemie. Tam prý by byl výbuch jistý ve všech směrech.
O svojí práci mluví s láskou, přiznává, že měla ráda všechny své žáky, nejen ty chytré, a netěšilo ji, když musela rozdávat i horší známky, ale snažila se být spravedlivá. Někteří z nich dodnes vzpomínají, jak při zadávání domácích slovních úkolů už dopředu hlásila, že indiáni už jsou spočítaní, že by bylo dobré zaměřit se i na jiné lidské rasy. V průběhu dlouhého času za katedrou zjistila, že děti přijmou i špatnou známku s porozuměním, pokud je předána bez výsměchu a povýšení.
close info Zdroj: archiv E. Rádlové zoom_in Eva Rádlová ze Zbůchu strávila za katedrou neuvěřitelných 50 let svého života.
Ač se bránila suplování tělocviku, ráda si sama chodila zahrát volejbal a miluje i tanec. Obojí už vzhledem k věku opustila, ale další vášeň - hudba - jí zůstala dodnes. Eva při škole vedla dlouhé roky pěvecký soubor, se kterým absolvovala nejrůznější soutěže a soubor pod jejím vedením dovezl do zbůšské školy nejedno ocenění. Láska k hudbě ji provází celým životem, má ráda všechny styly, od vážné hudby přes folklór až po rock a jazz. Velice ráda navštěvuje divadla, miluje opery a operety. Smutně přiznává, že jestli jí něco v současné době chybí a trápí, jsou to právě zavřená divadla a s tím spojená ztráta možnosti svátečně se obléci a vyrazit na představení.
close info Zdroj: archiv E. Rádlové zoom_in Eva Rádlová ze Zbůchu strávila za katedrou neuvěřitelných 50 let svého života.
Při odchodu do důchodu jí kolegové a kolegyně uspořádali malou oslavu. Za půl století strávených za katedrou si to opravdu zasloužila. Na ní dorazil i starosta obce a osobně paní Evě poděkoval a předal Plaketu J. A. Komenského za celoživotní práci pro základní školu ve Zbůchu. Což Eva nečekala, takže ji to velmi potěšilo.