Paní primářko, co jsou vlastně civilizační choroby?
Civilizačními chorobami označujeme skupinu nemocí, které se vyskytují častěji ve vyspělých zemích než v zemích třetího světa. A předpokládá se, že vznikají kvůli našemu stylu života.
Co si pod tím můžeme představit?
Všude jezdíme autem, ve městech jsme schopni i jednu zastávku popojet autobusem či tramvají. Prostě se málo hýbeme, pravidelné aktivitě se věnuje málokdo. A i když má každý druhý člověk chytré hodinky, tak to ještě není záruka pravidelné chůze. Myslím chůzi v kuse, ne popocházení od stolu ke kávovaru či do koupelny. K dalším faktorům přispívá naše stravování. Konzumujeme příliš mnoho fastfoodů, doma připravujeme jídla z polotovarů, instantních pokrmů. A nesmíme zapomenout na přísun alkoholu a cigaret. Pivo dle správného Čecha není alkohol, ženy si navykly chodit s kamarádkami na skleničku vína, v mnoha rodinách funguje rituál dát si lahev vína a mít pěkný večer. Takže kdyby se pořádalo mistrovství světa v konzumaci alkoholu, umístíme se na předních příčkách. Každý druhý si navíc stěžuje na stres a přetažení.
Zabijáci dnešní doby - civilizační nemoci:
Se kterými z těchto „moderních“ nemocí se setkáváte v ordinaci nejčastěji?
Já asi nejčastěji řeším aterosklerózu, obezitu. V naší ambulanci máme pacienty s tzv. dyslipoproteinémií, po cévních příhodách mozkových či po infarktu myokardu nebo ty, kteří mají tyto choroby v rodinné anamnéze. Věnujeme se také osteoporóze a její léčbě. I u ní můžeme hovořit o civilizační chorobě, na jejímž vzniku se podílí náš konzumní způsob života.
Které z nich lze léčit a jak a které jsou naopak nevyléčitelné?
Snažíme se léčit všechny choroby. Ale asi jste měla spíše na mysli, které z nich lze vyléčit zcela a u kterých jenom zpomalíme jejich proces. Tady bych choroby rozdělila na dvě skupiny – nádorová onemocnění a ostatní choroby. Do druhé skupiny můžeme započítat nejen ty výše zmíněné, ale třeba i diabetes mellitus, některé choroby gastrointestinálního traktu, to znamená žaludku a střev, chronický únavový syndrom, depresi, hypertenzi, Alzheimerovu chorobu a mnoho dalších. A u všech můžeme začít s léčbou sami u sebe. Budeme-li se dostatečně hýbat, mít správnou životosprávu, omezíme-li alkohol a budeme-li se snažit vyhýbat stresu, respektive stresovým situacím, máme zpola vyhráno. Pak i ty tabletky, které nám předepíše lékař, budou fungovat lépe a rychleji, než když jenom spolkneme prášek a budeme čekat na vyléčení.
Souvisejí všechny civilizační choroby se špatným životním stylem? Lze jim úpravou životosprávy předejít anebo přispět k jejich vyléčení?
Prakticky všechny, tady bych ale raději vynechala nádorová onemocnění. Už totiž víme, že na některých se podílí naše rodinná anamnéza, tedy dědičnost, a u některých si za to tak trochu můžeme sami naším nezřízeným stravováním a konzumací alkoholu či cigaret. A teď mě prosím nechytejte za slovo. Například rakovinou plic může onemocnět i nekuřák, stejně jako konzument 40 cigaret denně nikdy rakovinu plic nemusí dostat. Proto bych nerada paušalizovala. Ovšem ostatním chorobám, hlavně těm, které souvisejí s trávicím traktem či metabolismem, lze úpravou životosprávy předejít nebo výrazně oddálit jejich vznik. V případě, že už je máme, pak správnou životosprávou a celkovým životním stylem oddálíme jejich zhoršení.
Často zmiňujete nadváhu a obezitu. Opravdu hrají v případě civilizačních chorob tak velkou roli?
Velkou. Patříme mezi nejtlustší národy v Evropské unii. My si pořád myslíme, že nejtlustší jsou v Americe, ale bohužel už to zdaleka není pravda. Rozhlédněte se kolem sebe. V letních měsících to bylo obzvlášť dobře viditelné. Dívky a slečny nosí tzv. bokovky a krátké sukně a jejich „sádlíčko“ na nás z toho oblečení často vykukuje. To, co já bych se v jejich věku bála ukázat, hrdě vystavují. Nevadí jim, že se jim vše třese a slovo sval je pro ně cizí výraz. A nezapomeňme se podívat na chlapce a mladé muže. Jediný sval, který jim vykukuje zpod trika, je obrovské bříško – žádný pekáč buchet. Takže jsem šťastná za všechny ty mladé, štíhlé lidi, jež potkávám třeba na výletech. Jsem moc ráda i za pacienty, kteří změní svůj styl, a fandím jim, aby jim jejich přesvědčení vydrželo.
Před lety jste mi řekla, že podle vašeho názoru na obezitu vymřeme. Takže jste od té doby názor nezměnila?
Nezměnila. Obezita a naše špatné stravování, tedy nejen nadměrné, ale také nevyvážené, které obsahuje hodně cukrů a tuků, bude mít i nadále velký podíl na našich chorobách, a tedy i na smrti.
MUDr. Jana Čepová, Ph.D., MBA
* vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, promovala v roce 1990
* je primářkou Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie, společného pracoviště 2. LF Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole
* specializuje se na klinickou biochemii a vnitřní lékařství. Přednáší nejen studentům lékařské fakulty, ale i lékařům v rámci postgraduálního vzdělávání.