„Situace zatím není vážná. Počty jsou vysoké jen lokálně, v posledních dnech se například populace řádově navýšila v rezervaci Křivé jezero u vodní nádrže Nové Mlýny,“ uvádí. I tak již doporučuje při pobytu v lese použít repelent.

Zvlášť v létě si odborníci musejí dávat pozor na záplavy lesních ploch a tůní. „Postřik je totiž nutné aplikovat na komáří larvy. Jejich vývoj je rychlý, jakmile voda vystoupí, máme na to jen tři čtyři dny. Pokud komáři vyletí, už je pozdě,“ vysvětluje Šebesta.

Aby předešli hrozící kalamitě v okolí dolních toků Moravy a Dyje, lesníci před pár dny chemicky zasáhli třeba v oboře Soutok na nejjižnějším cípu jižní Moravy. „Odhadnout týdny dopředu, kolik bude komárů, je nemožné. Závisí to na meteorologických podmínkách. Pokud přijdou větší srážky a řeky se rozlijí, kalamita je do čtrnácti dnů,“ říká ze zkušenosti. Ideální podmínky pro komáry jsou pak vysoké teploty a vlhkost, nižší tlak a bezvětří.

Západonilská a dengue horečka

V Česku se vyskytuje asi čtyřicet druhů tohoto nepříjemného hmyzu. Nejvíce právě v lužních lesích. Do lidských obydlí zalétá zejména komár pisklavý. Hygienici na Břeclavsku umisťují pasti pravidelně co dva týdny také u Lednických rybníků, kde se obávají komára původně ze saharské Afriky.

Husté rákosí u břehu Mlýnského rybníka je totiž ideálním prostředím a přírodním ohniskem komára přenášejícího nebezpečný virus západonilské horečky. „Jde o jiný rod komára, než v lužních lesích. Na několik jedinců Culex modestus jsme již v minulosti narazili. Byť je riziko přenosu na člověka minimální, nelze ho podceňovat,“ připomíná Šebesta první prokázané případy z roku 2018.

Při monitoringu západonilské horečky hygienici spolupracují i s vědci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Jen předloni vyšetřili přes osm tisíc samic komárů z oblasti Břeclavska, Hodonínska, Mikulovska a Brna. Tehdy poprvé na Mikulovsku našli v komárech virus Usutu, který je podle dosavadních údajů nejen patogenní pro ptáky, ale dokonce pro lidi.

Od července se hygienici a experti zaměří i na výskyt invazivního komára tygřího - globální hrozby zavlečení exotických infekcí. Nejvíce se u nás vyskytuje právě na jižní Moravě, kam ho od Středomoří doslova přivezou dovolenkáři nebo řidiči speditérských firem. „V našem klimatu ještě je schopen přežít. Jde o agresivní druh, který může přenášet nebezpečná onemocnění, jako horečku dengue. Kdykoliv se v evropských zemích rozšířil, byl to problém,“ upozorňuje Šebesta.

Loni hygienici pozorovali nižší výskyt tygřího komára, což si komárolog s pětadvaceti lety praxe vysvětluje omezeným cestování za pandemických opatření. Na tento druh odborníci líčí úplně jiný typ pasti než je ten se síťkou a suchým ledem. „Na odchyt běžných druhů používáme pasti na principu odpařování suchého ledu a uvolňování oxidu uhličitého, na který komáři reagují. Připomíná jim člověka. Zato u komára tygřího lákáme gravidní samičky ke kladení a necháme pak vylíhnout larvy,“ popisuje Šebesta.