Jen v únoru inflace meziročně dosáhla více než jedenácti procent a ekonomové předpokládají, že se na tomto čísle nezastaví. Guvernér centrální banky Jiří Rusnok nedávno dokonce uvedl, že inflace v Česku může vystoupat na třináct až čtrnáct procent. „Jestli jsme očekávali, že se ceny zastaví na úrovních deseti nebo jedenácti procent, tak teď se to číslo posouvá,“ řekl guvernér.

Odborníci se shodují v tom, že před takovou inflací je velmi těžké zachránit všechno. Navíc drobní střadatelé to mají ještě těžší. „Celé inflaci se neubrání skoro nikdo, je hodně vysoká,“ míní například hlavní ekonom společnosti Roklen Holding Pavel Peterka.

Nejdřív spořící účet, pak investice

Rozhodně tu ale podle něho určité možnosti jsou. Sám by začal tím, že by peníze přesunul na nějaký spořící účet, na nichž banky často nabízejí úrok přes tři procenta. „Pak bych se rozhodl, co s penězi dál, kam je investovat,“ doplnil.

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš doporučuje zvážit, na jak dlouho je možné část z těchto peněz postrádat a jaké riziko je člověk ochotný podstoupit. Čím vyšší riziko, tím jsou výnosy vyšší. Na druhou stranu se může stát, že se taková investice nepovede a střadatel může o část úspor dokonce přijít. „Pokud bych věděl, že ty peníze nebudu příštích pět nebo deset let potřebovat, jsem schopen unést vyšší riziko,“ řekl Bureš.

Peníze - ilustrační foto
Životní a existenční minimum bude vyšší. Od dubna vzroste o deset procent

Pak už zbývá jediné. Řada bankovních domů ví, že lidé potíže s vysokou inflací řeší. Proto u mnohých z nich lze najít možnosti například v podobě investičních fondů s výhodnými podmínkami. „Zašel bych k institucím, kterým věřím a mají dobré dobré jméno. Kvůli současné situaci bych vynechal ruské. Pak bych nabídky porovnal, následně banky obeslal, zda jsou schopny dorovnat konkurenci a vybral tu nejlepší,“ nastínil další postup Peterka.

Bezpečně uložené peníze nabízejí dluhopisy. Potíž je v tom, že ty zpravidla nenabízejí příliš vysoké výnosy. Ty naopak nabízejí různé fondy – od konzervativních až po ty rizikové. Fondy pak podle rizikovosti sestavují takzvané portfolio, tedy soubor akcií a jiných cenných papírů. Vyvážené fondy loni dosahovaly výnosů v průměru kolem čtyř nebo pěti procent. Ty dynamické s vysokým rizikem se blížily i k dvaceti procentům.

„Specifičtější jsou pak rovnou investice do akcií. Lidově řečeno je to ale větší piplačka, protože to po investorovi vyžaduje aktivnější správu portfolia. Drobnější střadatelé tady ale mají omezenější schopnosti,“ upřesnil Bureš.

Hrozí i stagflace

V posledních týdnech se ovšem objevují zprávy o riziku hospodářské recese nebo dokonce stagflace. „V ten moment lze očekávat zpomalení ekonomik a většina akcií bude mít problém dávat nějaké výsledky,“ řekl Peterka.

Na druhou stranu kvůli ruské invazi na Ukrajinu výrazně vzrostla cena zlata. Analytik společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba proto míní, že vzrostl i jeho význam v portfoliu investorů. „Zlato se opět ukázalo jako bezpečný přístav v době krize,“ doplnil.

Distanční smlouvy jsou v poslední době často využívaný takzvanými šmejdy. Ilustrační foto.
Šmejdi žhaví telefony, od léta budou mít utrum. Lidé by měli být obezřetní

Drobní střadatelé by se ale před obchodováním s komoditami měli mít spíše na pozoru. Bureš by je dokonce od takového spekulativního obchodování zrazoval. „Je to takový gambling. I zkušení investoři mají komodity ve svém portfoliu asi tak z pěti procent,“ vysvětlil.

Zdroj: DeníkČelit zdražování a tím znehodnocování našetřených úspor tedy není zrovna jednoduché. Jako výhra se nakonec ukázaly státní protiinflační Dluhopisy Republiky, jejichž výnos se odvíjí od výše inflace. Jejich další emisi ale stát nyní neplánuje.