InfografikaZdroj: Deník

Jeho rodina utekla kvůli válce. Hrají naši, říká teď o Česku i Kosovu

Do Prahy přišla jeho rodina v roce 1991, kdy začala válka v bývalé Jugoslávii. „Dnes je ze mě Čechokosovec nebo Kosovočech,“ usmívá se Beni Simitči, trenér futsalové Sparty, s níž na jaře slavil mistrovský titul. V sobotu bude sledovat, jak se jeho dvě země utkají v Prištině ve fotbalové kvalifikaci o mistrovství Evropy.

Kosovo má národní mužstvo teprve tři roky. Jak byl jeho vznik důležitý pro zemi?
Jako pro každý stát. Sportovci jsou nejlepší ambasadoři, jsou mnohem důležitější než politici. Máme ještě mistryni světa v judu, ta nám dělá také velkou radost. Ale fotbal je národní sport.

Lukáš Galvas, Jakub Galvas
Táta a syn jako parťáci. Rodinná pouta ve sportu

Byl zrod týmu složitý?
Byl. Především kvůli politickým věcem posledních třiceti let. Také je tu faktor Albánie a Švýcarska, za něž nastupují kosovští hráči. Kdyby to tak nebylo, složíme klidně dvě výborná mužstva.

Mužstvo je vytvořeno z hráčů nastupujících po celé Evropě. Je to dobře?
Po Evropě už se rodí vlastně druhá generace Kosovců, dětí těch, co odešli kvůli válce. Ti si vzali kulturu a dovednosti států, kde žijí. To je pozitivní.

Za Švýcary hrají velké hvězdy: Granit Xhaka a Xherdan Shaqiri. Nemáte jim za zlé, že reprezentují jinou zemi?
Vůbec ne, pořád je bereme jako naše hvězdy. Rozhodli se logicky, švýcarský tým je na TOP úrovni. Oni se stali hvězdami díky Švýcarsku a jeho fotbalu. Takhle se mu odvděčili za šanci, kterou dostali.

Kosovskou reprezentaci vede švýcarský kouč Bernard Challandes. Čím ji tolik pozvedl?
Na začátku jsme měli organizační problémy, nemohli jsme trefit správného trenéra. Ale teď je to jinak. Přišel Challandes, vsadil na mládí a dravost. Všichni Jugoši vždy měli fotbal v krvi, to platí dál, ale on přinutil chlapce, aby dali svoje dovednosti ve prospěch týmu.

Pomohl i fakt, že máte konečně domácí stadion v Prištině? Na začátku jste hráli v Albánii.
Je malý, vejde se na něj jen 13 tisíc diváků. Ale pište si, že bude plno a bude bouřlivá atmosféra. Na Balkáně to tak je vždycky. (usmívá se) Navíc už se rozjel projekt na výstavbu nového národního stadionu pro 30 tisíc lidí. Bude blízko letiště v Prištině, stavět ho má firma, která postavila všechny moderní stadiony v Turecku.

I fotbalisté Dukly mají svého Mecenáše - miliardáře Petra Pauknera.
Boháči i srdcaři. Jaké částky jsou ochotni obětovat mecenáši českého sportu?

Je úroveň kosovské ligy srovnatelná s českou?
Z ní je v národním týmu jen jeden brankář. Jde o poloprofesionální soutěž, ve které nejsou takové finance, jako v Česku. První pětka ligy by se ale v české neztratila. Mohla by hrát od šestého místa níž.

Jak berou v Kosovu českou reprezentaci?
S velkým respektem a sympatiemi. Pořád nás mají za jeden z TOP světových týmů. Vidíte, říkám nás, když mluvím o Kosovu i Česku.