Proč tomu tak je a jak protnout začarovaný kruh? Právě těmto otázkám se věnovalo veřejné senátní slyšení o situaci ve strukturálně postižených regionech. 

Senátor Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že úspěšný regionální rozvoj stojí na rovnováze tří pilířů, ekonomickém, ekologickém a společenském (bezpečí, zdraví, sociální věci). „Cílem je zvyšování kvality života a vyrovnávání rozdílů,“ dodal. Jenže podle všech používaných kritérií jsou na tom oblasti, tradičně označované jako bývalé Sudety, trvale nejhůř. 

Kateřina Perknerová.
Glosa Kateřiny Perknerové: Chudoba v regionech

Předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, dlouholetý starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart vypočítal 28 bodů, v nichž je Ústecký kraj na chvostu celé ČR. Namátkou jde o nejvyšší nezaměstnanost, největší počet vyloučených lokalit, exekucí, dlužníků, osobních bankrotů, nejnižší věk dožití i podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, nejmenší kupní sílu. 

Situace ve strukturálně postižených regionechZdroj: DENÍK

Z konkrétních čísel mrazí. V kraji je 1181 chronických neplatičů alimentů, na Šluknovsku žije 460 lidí bez dokončeného základního vzdělání, do roku 2050 odtud podle odhadů odejde 12 procent obyvatel, ve vědě a výzkumu zde pracuje jen desetina pracovníků oproti průměru ČR.

„Ačkoli cílem politiky soudržnosti není nezvyšování rozdílů mezi regiony, ale jejich trvalé snižování, neděje se to. Kromě Prahy, Středočeského kraje a regionu Jihovýchod zbylé kraje ČR v konkurenci jiných regionů střední Evropy stagnují nebo i ztrácejí,“ uvedl Linhart. Pozoruhodné je, že mírný pokles vykazuje Olomoucký kraj. Předloni byla mezi regionem Severozápad a Jihovýchod dvacetiprocentní propast. Nejméně rostl Ústecký (1,8 procenta) a Karlovarský kraj (0,7 procenta). 

Chrlit projekty

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) sice představila poměrně ambi-ciózní plán, který strukturálně postiženým oblastem slibuje investice ve výši 60 miliard korun do roku 2030, ale také ona přiznala, že jen peníze jejich situaci nevyřeší. „Naši vyjednavači byli v Evropské unii mimořádně úspěšní, do roku 2027 bude pro tyto regiony dostatek peněz, ale mine se to účinkem, pokud místní autority nedefinují, co přesně potřebují. Například Moravskoslezský kraj dal dohromady excelentní týmy, které doslova chrlí žádosti na financování strategických projektů,“ sdělila ministryně.

Ilustrační foto
Češi dál utrácejí. Nekupují však už nová auta

Premiér Andrej Babiš (ANO) doplnil, že regiony musejí soustředit své úsilí na klíčové akce, které je kvalitativně dokážou proměnit: „V Karlovarském kraji je to dálnice D6 a školství, v Ústeckém pozvednutí vyloučených lokalit a v Moravskoslezském sázka na inovace.“ Hejtman posledně jmenovaného kraje Ivo Vondrák (ANO) jako bývalý rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vsadil právě na rozvoj nových technologií: „Našimi třemi vrcholy jsou výzkum, investice a lidské zdroje. Rádi svoje know-how poskytneme každému zájemci.“ 

Nefunguje nic

Politici ale budou muset naslouchat i hlasům, které jsou skeptické k tomu, jak se zatím k postiženým oblastem stát choval. „Téměř třicet let jsem starostou Božího Daru a můžu říct, že nefunguje vůbec nic, netuším, co celá ta léta dělal dobře placený státní zmocněnec pro postižené regiony. Stále vznikají nové průmyslové zóny, které pozřou stovky agenturních dělníků z východu, čímž se produkují nová ghetta, naši lidé odcházejí za prací do Německa, kde mají pětkrát vyšší plat. To není rozumná vládní politika,“ posteskl si senátor Jan Horník (STAN).

S kritikou se přidal i Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů: „Jak je možné, že se po šesti letech konjunktury pořád bavíme o chudobou ohrožených regionech? Vláda nabízí něco jiného, než co zdejším lidem může reálně pomoci. Nespasí nás dotace nebo bohaté zahraniční firmy, ale čeští živnostníci, kterým se bude dařit a zasadí se o rozvoj regionu.“ 

Luboš Palata
Glosa Luboše Palaty: Kilometr za cent aneb Za dálniční unii

Bábek, stejně jako senátor Vystrčil, je přesvědčen, že největším přínosem by bylo snížení daňového zatížení podnikatelů například formou daňových prázdnin nebo omezení administrativy. O cíleném programu pro rozvoj malého a středního podnikání hovořil i ekonom Petr Zahradník: „Ekonomický start je primárně věcí podnikatelského sektoru, nicméně je-li situace bezvýchodná, není nepatřičný ani záchranný, krizový scénář a zásah státu.“ Zdůraznil potřebu vyčíslit výši potřebných investic nutných k učinění zvratu, jejich přímý i nepřímý efekt.

„Některé z postižených regionů jsou ve stavu, že je nutné neprodleně spustit akci, pokud možno v dobrém směru, rychlosti, posloupnost, akci splnitelnou, ne nereálnou a nerealistickou,“ uzavřel Zahradník. Místopředseda vlády Richard Brabec (ANO) Deníku potvrdil, že má-li tyto regiony něco skutečně zachránit, bude muset vláda spustit obdobu Marshallova plánu.