Firmy si budou chtít ušetřit práci s byrokracií a budou snižovat počet uzavíraných dohod, vyplynulo nyní z šetření Hospodářské komory České republiky. „Práci přerozdělí mezi ostatní zaměstnance, najmou více osob samostatně výdělečně činných, pracovníkům nabídnou jiné smluvní vztahy, jako jsou smlouvy o dílo, nebo využijí služeb pracovních agentur,“ vysvětlil mluvčí komory Miroslav Diro.
Dopady vládního balíčku se v příštím roce nevyhnou ani rodinám:
Své fungování zřejmě změní také firmy zaměřené na účetnictví. Také v nich se pracuje na dohodu o provedení práce. „Jako účetní pracují i jinde, ale když mívají čas a volnou kapacitu, tak si u nás přivydělávají. Některé firmy, které mají více brigádníků, už zvažují, že jejich počet osekají,“ řekla Jana Jáčová z velké účetní firmy UOL Účetnictví. Kvůli úsporám podle ní také zřejmě ve větší míře přejdou na digitalizaci dokladů.
Zaměstnavatelé se snaží jednat s úřady, aby očekávanou přílišnou byrokratizaci zbrzdili. „Ministerstvu financí jsme dodali konkrétní informace z pohledu praxe a už v létě jsme upozornili na nutnost jasných výkladů,“ uvedl Čížek. Nejasnosti firmy nacházejí hlavně u úpravy benefitů, stravování či zaměstnaneckých akcií. Úředníci podle Čížka zatím firmám situaci neusnadňují.
Takto dopadne vládní balíček na důchodce:
Se změnami v úsporném balíčku ještě před začátkem jeho platnosti od ledna příštího roku ministerstvo financí nepočítá. „Případné další úpravy v budoucnu by měly být věcí shody vládní koalice. Nemůžeme však v tuto chvíli předjímat, kdy nebo v jaké podobě k nim dojde,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Petr Habáň.
Úsporný balíček obsahuje i další změny, které se firmám nelíbí. O peníze některé výrobce připraví kupříkladu zrušení dosavadního osvobození od energetických daní pro sektory jako sklářství, keramika a ocelářství. Protože ostatní země Evropy je mohou nadále využívat, zhorší se konkurenceschopnost českých firem.
Kromě toho je může zasáhnout rovněž náraz v podobě poplatků za obnovitelné zdroje energie a zvýšení regulované složky cen energií. „Toto zvýšení může některé energeticky nejnáročnější firmy stát ročně navíc i stovky milionů korun,“ dodal Čížek.
Která opatření vládního balíčku dopadnou na firmy
- Zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent.
- Změny pro úlevy z odvodů pro dohody o provedení práce: Nyní se při výdělku na dohodu o provedení práce (DPP) při příjmu do 10 000 korun měsíčně neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Nově vzniknou dva limity pro placení sociálního pojištění zaměstnanců pracujících na DPP. Pracují-li pro jednoho zaměstnavatele, bude limit ve výši 25 procent průměrné mzdy. Pokud budou dělat pro dva a více zaměstnavatelů, bude limit 40 procent průměrné mzdy. Zavede se evidence všech DPP a jejich příjmů z těchto dohod. Zabrání se tak dosavadní možné situaci, kdy zaměstnanec kumulující dohody od několika zaměstnavatelů neplatí pojistné odvody ani z velkých měsíčních příjmů.
- Zvýšení poplatků za dobývání nerostů: Podíl sazby k referenční ceně surovin se zvýší u uhlí o tři procenta, u stavebních surovin o dvě procenta a u ostatních surovin o jedno procento.
- Zrušení výjimek u energetických daní: U metalurgických a mineralogických procesů se zruší osvobození od daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny.
- Zrušení osvobození nepeněžních benefitů od daně.
- Zrušení osvobození nadlimitních stravenek: Na rozdíl od stravenkového paušálu totiž mohou být poskytovány bez limitu, takže tyto stravovací benefity mohou činit řádově i tisíce korun denně (takzvané manažerské stravenky). Současně dojde k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohly čerpat i osoby na delších pracovních směnách.
- Snížení prostředků na Fond kulturních a sociálních potřeb: Půjde na něj místo dosavadních dvou procent jen jedno procento objemu nákladů zúčtovaných na platy (mzdy). Polovina této částky by měla být určena na příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří. Dosavadní pravidla pro využití FKSP jsou nejasně a složitě upravena v příslušné vyhlášce, která bude zrušena.
- Zdražení dálniční známky: Cena dálniční známky vzroste o 800 korun z nynějších 1500 korun na 2300 korun za rok. Navíc se její výše bude pravidelně valorizovat v závislosti na inflaci.
- Zavedení limitu uznatelnosti nákladů na zakoupené vozidlo ve výši dva miliony korun: Vyšší částka nemůže být jako výdaj uplatněna.
- Zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako daru do 500 korun na reprezentaci.
