Strnad před soudem přiznal, že v osudný den vypil asi osm piv a stejný počet velkých rumů a poté dostal chuť na sex. Po manželce netoužil, a tak se vypravil do domu s pečovatelskou službou v jedné obci na Klatovsku, k němuž měl určitý vztah a kde chtěl údajně k sexu přimět mladou cizinku. Jenže tu prý nenašel, a tak zaklepal na 81letou ženu. Pod záminkou, že si to jde u ní prohlédnout, se dostal dovnitř. „Byla jedna v noci, tak si paní zase lehla do postele. Já jí sundal noční košili, poté kalhotky a také plenku. Pak jsem se také svlékl a lehl si k ní. Osahával jsem ji, líbal a pak jí roztáhl nohy a lehl si na ni,“ popsal začátek znásilnění Strnad. Jeho další slova Deník s ohledem na otřesnost případu zveřejňovat nebude, jen shrneme, že z výpovědi Strnada i nešťastné ženy vyplynulo, že ji znásilňoval s přestávkami zhruba tři a půl hodiny, během nichž se pokusil i o další polohy či anální styk, ale vzhledem k nepohyblivosti stařenky neuspěl. „Snažila jsem se volat o pomoc, ale marně,“ řekla po činu policistům seniorka.

„Když jsem ráno přišla do práce, ležela babička v posteli a peřinu měla až k bradě. Pořád opakovala: „On mě znásilnil“. Myslela jsem, že se jí něco zdálo, ale pak jsem viděla na zemi kalhotky a plenku a také skvrny od krve na její košili,“ řekla u soudu stařenčina pečovatelka a dodala, že znásilněná žena se poté bála vycházet z bytu a téměř nejedla. Trauma prý má dodnes.

„Chci se omluvit za to, co jsem provedl. Lituji toho,“ reagoval v závěrečné řeči Strnad, který u soudu zarytě hleděl do země a neprojevil žádné emoce. Potvrdil tak slova soudního znalce v oboru psychiatrie a sexuologie Vladimíra Šupiny, který o něm u hlavního líčení řekl, že je jednodušší a citově velmi plochý. Zároveň upozornil, že jde o člověka, kterého lze označit za devianta. „Problémem je u něj konzumace alkoholu, pohybuje se na hranici závislosti,“ řekl na Strnadovu adresu znalec a dodal, že bez ochranné ústavní léčby by mohl být pobyt obžalovaného na svobodě nebezpečný.

Státní zástupce Jan Hrubý označil jednání obžalovaného za zavrženíhodné a požadoval pro něj nepodmíněný trest. S jeho názorem se ztotožnil i senát v čele s Ludmilou Liškovou, který Strnada poslal na dva roky do věznice s dozorem a uložil mu ochranné sexuologické léčení ústavní formou. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání.