Deset měsíců vězení s podmínečným odkladem na dva a půl roku ve čtvrtek vyměřila soudkyně severoplzeňského soudu Marcela Dortová 38letému Martinu Sojkovi z Nýřan, který podle jejího rozhodnutí zavinil smrt mladého motorkáře. Když loni 13. června odbočoval se svým autem ve Zbůchu z hlavní silnice doleva, přehlédl v protisměru jedoucího Miroslava Tomanu ze Stoda. Jeho zelenému motocyklu Kawasaki vjel s velkokapacitním vozidlem do cesty a 22letý motorkář už neměl šanci se mu vyhnout. Podle svědků si ještě těsně před nárazem stoupl na stupačky, pravděpodobně se snažil Renault Espace přeskočit. To se mu ovšem nepodařilo. Následkem střetu bylo pohmoždění mozkové tkáně a porušení míchy. Tomana na místě zemřel.

„Není pochyb, že je obžalovaný na vině. Na druhé straně se ale poškozený motocyklista na zavinění nehody podílel vyšší rychlostí, kterou soudní znalec stanovil na 60 až 70 kilometrů v hodině,“ uvedla soudkyně při odůvodnění výše trestu.

Státní zástupkyně požadovala pro Sojku i zákaz řízení. Podle její závěrečné řeči byl totiž tento šofér z povolání řidičem neukázněným. Poukazovala na jeho tři záznamy v kartě řidiče. Tomuto návrhu ale soudkyně nevyhověla. Ztotožnila se s názorem Sojkova obhájce, že když jako profesionální řidič najezdí denně stovky kilometrů, nejsou tři záznamy zase tak moc. Navíc nešlo o nijak závažné prohřešky. Že řidičák Sojkovi nechala, ale promítla do výše trestu v případě porušení podmínky.

Protože byl Sojka uznán vinným ze způsobení smrti z nedbalosti, má podle zatím nepravomocného verdiktu prvoinstančního soudu zaplatit příbuzným zesnulého odškodnění v celkové výši 1,135 milionu Kč, které vyplývá ze zákona.

Odsouzený Sojka si rozsudek poslechnout nepřišel. Od prvního odročení se soud konal v jeho nepřítomnosti. Je ale pravděpodobné, že se odvolá ke krajskému soudu. Jeho obhájce totiž opakovaně požadoval další znalecký posudek k určení rychlosti motorky. Nevěřil, že jela maximálně 70 kilometrů za hodinu. Otázkou ovšem zůstává, na kolik by byl druhý posudek potřebný. Že jel mladý motorkář rychleji, než dovolují předpisy, je evidentní i bez něj. A tedy i částečná spoluvina. A že viditelnost byla od místa nárazu minimálně 180 metrů, a Sojka tedy musel mít možnost motocykl vidět, prokázal i pokus a místní vyšetřování.

I když už od nehody mladého motorkáře Miroslava Tomany uplynul víc než jeden rok, jeho příbuzní, přátelé a známí stále tragédii prožívají. Když jede někdo z jeho motorkářských kamarádů kolem místa neštěstí, dodnes tu zastaví a zapálí svíčku. Při ročním výročí jeho úmrtí motorkáři vyjeli na počest a památku svého kamaráda. Túrování strojů doprovázelo i jeho pohřeb.

Nejhůře Miroslavovu smrt nesou samozřejmě jeho rodiče a další příbuzní. I když Sojkovi nepřáli vysoký trest, nevynechali jediné soudní líčení. Bylo pro ně spíš důležité uzavření této nepříjemné záležitosti a objasnění všech okolností, aby se mohli se ztrátou Miroslava vyrovnat. Podle nich i přátel to byl zodpovědný a zkušený řidič.

Své zelené motorce říkal Žabička. A právě tak jeho rodiče pojmenovali i zapomenutou studánku v polovině cesty na Křížový vrch, kterou tu s dalšími členy rodiny a studnařem Jaroslavem Gabrielem vyčistili a zrekonstruovali.