Rozsudek vyřkl u plzeňského okresního soudu předseda senátu Libor Michalec. Spolu s Pechanem byla z týrání obžalována i jeho žena Eva Pechanová. Soud ji však zprostil viny, protože podle Michalce se musí o nemohoucí matku postarat její děti. Tím že o nedostatečné péči obžalovaná věděla, nebyla naplněna skutková podstata trestného činu týrání.
„Na místě obžalované Evy Pechanové jste měla sedět spíš vy,“ obrátil se Michalec na dceru poškozené, Vlastu Konrádovou. Dcera se ale bránila tím, že ani ona ani její děti prý neměly do bytu Jarušky přístup. Dostali se tam až v únoru 2005 a nechali stařenku v zuboženém stavu převést do nemocnice v Dobřanech, kde po roce zemřela.
„Po ústní dohodě jsem se spoléhala na to, že se o ni bratr postará. Když jsem měla v roce 2002 nebo 2003 podezření, že nemá dostatečnou péči, šla jsem na sociálku, ale ti s tím nic neudělali,“ řekla po vynesení rozsudku Konrádová. „Je pravda, že babi doplatila na nefungující komunikaci v rodině. Možná bychom jí pomohli dřív. Měli jsme víc tlačit na sociálku a asi jsme měli jít na policii, ale to nás bohužel nenapadlo,“ doplnila vnučka Jarušky Iveta Mužíková.
„Na týrání se svým způsobem podílel i nedokonalý sociální systém i sousedé, kteří o stavu staré ženy věděli,“ potvrdil Michalec. Podle Konrádových nevznikl soudní proces kvůli rodinným sporům. „K podání trestního oznámení mě dovedla až situace, kdy strýc (pozn. red.: Vladislav Pechan) žádal v Dobřanech o vrácení babičky do péče, protože zjistil, že už nemá přístup k jejímu účtu. Chtěla jsem, aby dožila důstojně v nemocnici, kde se její stav velmi zlepšil, a toto byla jediná cesta,“ vysvětlila včera Mužíková. Státní zástupkyně i obhájkyně si ponechali lhůtu na odvolání.
