Dubský se chtěl bývalé přítelkyni pomstít za to, že se s ním rozešla a začala žít s někým jiným. Naplánoval si proto zrůdný útok. Kritický den čekal už od brzkého rána u zadního vchodu panelového domu v ulici Pod Vrchem v plzeňských Lobzích. Martina tam krátce žila u svého přítele. Kolem osmé hodiny ráno vyšla z domu, nasedla do služebního auta a chystala se odjet. V tu chvíli však někdo otevřel dveře od auta a polil ji třiatřicetiprocentní kyselinou. Žíravina dívku nejvíce zasáhla přímo v obličeji, část tekutiny dokonce vdechla.

Útočník maskovaný čepicí s kšiltem a kapucí z místa utekl. Podle soudu to byl Dubský, jediný člověk, s nímž měla Martina, jež byla velmi oblíbená v kolektivu, spory. "Sice není jediný přímý důkaz, nicméně množství a kvalita nepřímých důkazů je taková, že lze jednoznačně vyslovit vinu obžalovaného. Jak řekl státní zástupce při své závěrečné řeči, je to ucelený řetězec důkazů a s tím my se ztotožňujeme," uvedl předseda senátu Tomáš Bouček.

Jednotlivými důkazy se soudci podrobně zabývali. Jednalo se například o pachové stopy Dubského na místě činu a na klice od auta, v němž poškozená seděla. Dále stopy kyseliny na Dubského botách. Rovněž to, že Dubský chtěl po své známé, která pracuje v nemocnici, silnou žíravinu. Na internetu vyhledával informace o kyselině sírové ve spojení se smrtí, krátce po útoku, kdy ještě nemohl vědět, kdo je poškozená, si několikrát otevřel článek o tom, že ženu v Plzni kdosi polil kyselinou.

"Ve světle všech důkazů nemohla obhajoba obžalovaného obstát," podotkl Bouček.

"Způsob spáchání trestného činu odpovídá tomu, že útočník chtěl poškozené ublížit tak, aby výrazně trpěla. Kyselinu vylil do obličeje mladé, hezké ženě. Udělal to někdo, kdo jí chtěl minimálně doživotně zohyzdit," doplnil Bouček. Zdůraznil přitom, že Dubský byl jedinou osobou, která měla motiv. A tím byla pomsta.

Psychiatři Dubského popsali jako egocentrickou osobnost, která si nutně prosazuje své zájmy. Projevuje se u něj chladná agresivita, tedy taková provedená s rozmyslem a předem plánovaná. A to přesně sedí i na útok z listopadu 2013.

Útok byl mimořádně závažný a brutální a v tuzemsku nemá obdoby. Po incidentu žena bojovala v nemocnici o život. Kyselina jí poleptala obličej včetně očí. Zasáhla i ruce a nohy a trávicí trakt i dýchací cesty, protože část tekutiny žena vdechla. Dodnes podstoupila řadu operací a další léčba ji ještě čeká. Útok ji též připravil o zrak.

"Následky útoku na zdraví poškozené byly fatální. Ona dnes žije mezi ordinacemi a operacemi. Spíše živoří, není to plnohodnotný život, který zřejmě nebude žít nikdy. Vůbec není jistě, zda někdy uvidí. Z mladé a aktivní ženy udělal obžalovaný někoho, kdo se dnes bojí jít mezi lidí," konstatoval Bouček.

Podle znalce z oboru zdravotnictví Miroslava Dvořáka žena prožila strašná až nesnesitelná muka. Útok označil doslova jako torturu, pachatel podle něj musel nejdřív usmrtit své srdce.