Vyplývá to z pondělního rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, který v odvolacím řízení potvrdil verdikt Okresního soudu Plzeň–město, jež Kulišana letos v březnu zprostil obžaloby.
„Souhlasím s tím, že obžalovaný neplnil všechny své pracovní povinnosti. Pochybení ze strany obžalovaného ale bylo pouze dílčí. Obžalovaný nemohl zabránit tomu, aby Čabrada s Roztočilem uprchli. Jeho pochybení tedy nemohlo být příčinou samotného útěku,“ odůvodnil své rozhodnutí předseda senátu Krajského soudu Pravoslav Polák s tím, že útěk vězňům umožnila souhra různých okolností a systémová chyba ve věznici.
Státní zástupkyně navrhovala, aby byl případ vrácen zpět k okresnímu soudu. Její návrh byl ale zamítnut.
„Okresní soud měl k dispozici dostatek svědků, které mohl důkladně vyslechnout. Jeho rozhodnutí je podle mého názoru spravedlivé,“ podotkl Polák.
Kulišan od soudu odcházel spokojený. „Od začátku jsem říkal, že jsem nevinen. Soud podle mne rozhodl spravedlivě,“ uvedl Kulišan po skončení jednání.
S úsměvem vyšel ze dveří jednací síně i Kulišanův obhájce. „S rozhodnutím soudu jsem spokojen. Zejména s odůvodněním předsedy senátu, ve kterém jasně zaznělo, že systémové chyby, které tam byly vedly k tomu, že dozorce nemohl při vší snaze plnit všechny povinnosti tak jak měl,“ uvedl.
Soud vyslechl řadu vězňů i dozorců, kteří potvrdili, že útěk umožnily okolnosti a chyby v chodu věznice. Dozorci prý měli příliš mnoho práce a povinností. V den útěku vězňů měl dozorce na starosti více než padesát odsouzených ve vězeňské dílně. Navíc také oba uprchlí vězni se před soudem Kulišana zastávali.