Vše začalo tím, že usnesením policie ze dne 25. 6. 2022 bylo zahájeno trestní stíhání stěžovatele a dalších obviněných pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy. V té souvislosti tehdy podala státní zástupkyně návrh na vzetí stěžovatele, který byl v minulosti už pětkrát soudně trestán v ČR a jednou v zahraničí, do vazby, aby nemohl pokračovat v páchání trestné činnosti. Okresní soud v Chebu sice shledal vazební důvod, ale muže za mříže neposlal. Vazba byla nahrazena slibem a dohledem probačního úředníka. Okresní soud vzal v úvahu i to, že je otcem nezletilého, jehož matka krátce před jeho zadržením zemřela, a musí se o něj starat.

Státní zástupkyně poté podala stížnost, na jejímž základě Krajský soud v Plzni usnesení zrušil a nově rozhodl tak, že slib stěžovatele se nepřijímá a vazba se nenahrazuje dohledem probačního úředníka. Podle rozhodnutí krajského soudu totiž okresní soud nesprávně vyhodnotil, že nahrazujícími opatřeními lze eliminovat obavu z dalšího páchání trestné činnosti.

Muž si proto stěžoval ÚS, neboť podle něj byla porušena jeho ústavně zaručená práva na spravedlivý proces a osobní svobodu, a soud mu vyhověl. „Z odůvodnění napadeného usnesení totiž neplyne, jaké konkrétní skutečnosti dle krajského soudu nasvědčují tomu, že stěžovatel bude v případě ponechání na svobodě pokračovat v páchání trestné činnosti. Soudem uvedené argumenty fakticky jen opakují důvody pro existenci vazebního důvodu, které vyhodnotil okresní soud a na které krajský soud odkázal. Ani u nich však není dle Ústavního soudu přesvědčivě uvedeno, z jakých konkrétních skutečností (např. konkrétního stěžovatelova jednání či životních poměrů) plyne závěr krajského soudu o naplnění důvodů pro uložení předstižné vazby a nemožnosti jejího nahrazení,“ informovala mluvčí ÚS Kamila Abbasi.

Dodala, že přitom zejména rodinná situace stěžovatele se vymyká běžným případům. Krátce před zadržením mu byl do péče svěřen malý syn, jemuž umřela matka. Chlapec byl ve velmi zoufalém psychickém stavu a současně neutěšeném zdravotním stavu s podezřením na závažnější zdravotní diagnózu. „Stěžovatel ihned po svěření syna do jeho péče vyhledal pomoc dětského psychologa, kam se synem začal ihned ambulantně docházet. Věnoval maximální úsilí tomu, aby byla synovi poskytnuta nezbytná péče jak psychologická, tak zdravotní, a to se zajištěním pevného rodinného zázemí ve společné domácnosti stěžovatele a jeho družky, která je navíc těhotná. Krajský soud tedy měl dbát nejlepšího zájmu nezletilého syna, který by předstižnou vazbou stěžovatele byl nepochybně závažně dotčen, a zohlednit nejlepší zájem nezletilého s odpovídajícím odůvodněním, jak ostatně nařizuje Úmluva o právech dítěte,“ uzavřela mluvčí ÚS.

Trestní soudy by tak měly ve věci znovu rozhodnout, vázány nálezem ÚS.