Podle obžaloby, kterou státní zástupce Václav Průcha četl několik hodin, vypadaly všechny případy velmi podobně. Člověku ve finanční tísni, který vlastnil nemovitost, nabízeli obžalovaní krátkodobou půjčku, za níž poškození ručili bytem nebo domem. Kromě půjčky, jež měla splatnost tři měsíce, nabízeli i úvěr, prostřednictvím jehož měli splatit půjčku.
Podvodníci vždy našli věřitele a na notářském úřadě nechali oběti podepsat nevýhodné smlouvy. Lidé hned v několika případech nevěděli, co podepisují. Součástí dokumentů bylo například potvrzení dlužníka o převzetí požadované částky, aniž by přitom alespoň část z půjčky dostali.
Po podepsání podvodníci většinou část domluvené půjčky vyplatili, poté ovšem už nereagovali. Výsledek byl vždy stejný – lidé po uplynutí tří měsíců přišli o nemovitost, která byla přepsána na věřitele.
Podvody ve většině případů inicioval Zdeněk Chmelík, mezi obžalovanými se ocitla i plzeňská notářka Zdeňka Pláničková. Ta v několika případech o trestných činech věděla a měla na nich svůj podíl.
Případ z Dobřan
Mezi poškozenými jsou i manželé Tomáškovi z Dobřan, kteří se podvodníkům zaručili bytem a chatou. Kromě několika půjček, z nichž ta největší činila na 900 tisíc korun, vystavili na jméno věřitele například i směnky. V notářské kanceláři pak bylo manželům řečeno, aby potřebné dokumenty podepsali bez jediné připomínky. Stejně jako u ostatních případů, i manželé Tomáškovi o svou nemovitost záhy přišli.
Podle závažnosti jednání hrozí některým z obžalovaných až deset let vězení. Soudní jednání pokračuje i další dny v týdnu.
