Jeho loupežné přepadení před třemi lety totiž soudní senát ocenil na 11 let za mřížemi. Rozsudek zatím není pravomocný.

Podle spisu Horváth totiž 20. 9. 2010 s úmyslem získat peníze na drogy sledoval poškozeného ukrajinského státního příslušníka cestou autobusem z centra Plzně na sídliště Vinice až před dům, kde tehdy pětačtyřicetiletý muž bydlel. Zde ho uhodil do hlavy a žádal o peníze a poté zaútočil nožem a muže bodl do břicha. Zranění bylo těžké a napadený byl ohrožen na životě. Jen díky okamžitému lékařskému zákroku přežil. Soud také zvažoval možnou překvalifikaci na pokus vraždy.

„Důkazní situace nebyla vůbec jednoduchá. Některé důkazy se nepodařilo uskutečnit, například výslech poškozeného. Soud se musel opřít o jediný důkaz, který mohl provést. A tím byla výpověď žalovaného v přípravném řízení. Jak se vše stalo popsal Horváth velmi podrobně a s takovými okolnostmi, které svědčí o tom, že události musel on sám prožít. Jeho ostatní výpovědi , které stále měnil, nemohl soud použít, neboť je vyhodnotil jako nevěrohodné," uvedl v odůvodnění předseda senátu Milan Štejr.

Soud k překvalifikování skutku na pokus vraždy nakonec nepřistoupil, ale využil toho, že případ splňoval podmínky pro zvýšení trestní sazby. „Ta činí 10 -16 let. Trest v délce 11 roků, tedy při spodní hranici trestní sazby, považuje soud za přiměřený. Šlo totiž o velmi závažný skutek, jímž chtěl žalovaný získat peníze pod pohrůžkou násilí a nakonec i jeho uskutečněním. Poškozený přitom utrpěl těžkou újmu na zdraví, když mu Horváth způsobil bodnořeznou ránu dlouhou 20 cm s výhřezem střevních kliček. Přitom musel žalovaný vyvinout sílu velké intenzity," dodal v odůvodnění Štejr.

Horváthovi přitížil i fakt, že byl v minulosti dvakrát odsouzen právě pro loupež. Tento poslední jeho čin byl také razantnější a nebezpečnější, a navíc ho spáchal jen půl roku po posledním propuštění, kdy si odseděl 3,5 roku. Nepomohlo mu příliš ani vyjádření znalců, podle kterých je jeho resocializace hodně snížena, neboť k jeho nápravě nepřispěla ani předchozí odsouzení. Výkon trestu mu soud uložil v zařízení se zvýšenou ostrahou.

Navíc soud rozhodoval i o Horváthově vazbě, v níž ho ponechal i nadále. „Soud má totiž důvodné obavy, že by se vězení mohl vyhýbat a pokračovat dál v trestné činnosti," řekl k tomu soudce Štejr.

Jak Horvát , tak státní zástupkyně si ponechali zákonnou lhůtu na rozmyšlenou. Dohru tak pravděpodobně bude mít kauza nakonec u Vrchního soudu.