Celý případ sahá do let 2005 a 2006. V tomto období přišla ČSOB díky transakcím tehdy velmi váženého klienta, karlovarského podnikatele Tomáše Friče, téměř o padesát milionů korun. Muž, který si dnes odpykává šest a půl roku vězení za podvod, spolupracoval s bankou jako spolumajitel směnárny Nano, která obchodovala s milionovými částkami. Zaměstnanci banky s ním jednali jako v bavlnce a umožňovali mu například chodit do pobočky zadním vchodem nebo po zavírací době. Před soudem o tom hovořila i Živná.

V roce 2005 Frič svého postavení náležitě využil a během osmi měsíců se mu podařilo z banky nenápadně odčerpat téměř padesát milionů korun. Princip byl jednoduchý. Frič vkládal na účty své firmy peníze v zaplombovaných obalech. Částky, které měly být uvnitř, byly však ve skutečnosti nižší než ty, které deklaroval na složence. Podle gentlemanské dohody mu je ale banka ihned připsala na účet, který se pak zablokoval. Frič ale našel cestu, jak prostřednictvím pražské pobočky obejít blokaci, a z účtů se mu podařilo vybrat celou částku, kterou uváděl na složence. Když jej karlovarští úředníci po spočítání balíčků, které neseděly, vyzvali, aby dorovnal rozdíl, Frič přijel a učinil tak. Vše se zdálo být v pořádku. Ale pouze naoko.

Není pomoc jako pomoc

Jako můstek k penězům posloužila Fričovi šestice zaměstnanců banky včetně Živné. Bez nich by se mu to nepovedlo. Úředníci, i když pravděpodobně nevědomky, spolupracovali s mužem na podvodu za desítky milionů korun. Živná před soudem argumentovala právě váženým postavením Tomáše Friče v jejich ústavu. „Bylo mi řečeno, že je to V. I. P. klient a podle toho s ním mám jednat a že mám občas přimhouřit oko,“ řekla žena před soudem a zdůraznila, že postupovala tak, jak chtělo vedení společnosti. Navíc se podle svých slov bála ztráty zaměstnání.

Jak ale upozornil předseda senátu Tomáš Bouček, pokladníci včetně obžalované věděli, že operace, které Frič v bance provádí, nejsou standardní, a přesto v nich pokračovali. „Obžalovaná se minimálně z nevědomé nedbalosti podílela na vzniku škody,“ podotkl Bouček.

Věc překvalifikovali

Státní zástupce původně Živnou vinil z účastenství na podvodu, za což ženě kvůli vysoké škodě hrozilo pět až dvanáct let vězení. Soudci však věc překvalifikovali podle nového trestního zákoníku na trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, za který obžalované hrozil dvou až osmiletý trest. Podle soudu se totiž nepodařilo prokázat, že Živná s Fričem vědomě spolupracovala nebo s ním měla nějakou dohodu. Evidentně ale porušila své povinnosti jako zaměstnankyně banky, když spravovala její peníze. Trest na samé hranici sazby, a navíc podmínečný, je podle soudu dostatečný. „Živná žije řádně, nikdy nebyla trestaná,“ doplnil k tomu Bouček.

ČSOB nárokovala po Živné v rámci trestního řízení náhradu škody. Podle soudu však nelze určit, jaký podíl měla právě tato obžalovaná na vzniku téměř padesátimilionové sumy, takže soud odkázal banku se svým nárokem na občanskoprávní řízení.

Živná se k rozsudku nevyjádřila a ponechala si k tomu zákonnou lhůtu. Stejně reagoval i státní zástupce.

Úředníci musí k soudu znovu

Živnou začali policisté stíhat jako poslední ze skupiny zaměstnanců banky. Trestní řízení s dalšími pěti bankovními úředníky, kteří už stáli před soudem před lety, stále ještě není ukončeno. Plzeňský krajský soud pětici předloni potrestal podmínkami. Vrchní soud však rozsudek zrušil a nařídil krajskému soudu nové projednání případu z důvodu vypracování nového znaleckého posudku.