Psal se 23. červenec 2017, když cizinka, jejíž tvář ani jméno ze zákona nelze zveřejnit, v koupelně bytu v Plzni porodila života plně schopného chlapečka. „Následně přesně nezjištěným způsobem působila vysloveně hrubým zevním násilím proti hlavičce novorozence v úmyslu jej usmrtit, poté jej zabalila do povlečení a dala do připraveného igelitového pytle v úmyslu pytel s novorozencem posléze vyhodit do kontejneru poblíž domu, kde bydlela, avšak v koupelně ji vyrušila její matka,“ popsala v obžalobě u Krajského soudu v Plzni státní zástupkyně Věra Brázdová. Jana F. matku požádala, aby novorozence, který ještě jevil známky života, převezla do babyboxu. Žena tam miminko skutečně odvezla. Chlapeček ale druhý den v nemocnici na následky vážných zranění zemřel.

Jana F. soudu přiznala, že tajila těhotenství i že si dítě nepřála, neboť již jedno měla, ale stále dokola tvrdila, že zabít ho nechtěla. Měla údajně v úmyslu se ho zbavit tím, že ho předá jiné ženě, dá ho k adopci či do babyboxu.

Krajský soud v Plzni ji v dubnu 2018 odsoudil k 17 letům vězení a Vrchní soud v Praze následně verdikt potvrdil. Žena si však podala dovolání k Nejvyššímu soudu a ten vrátil případ zpět do Plzně, neboť měl výhrady k výslechu znalce z oboru gynekologie.

Žena byla zároveň v lednu 2019 propuštěna z vězení a byla přes tři roky na svobodě, než zazněl nový rozsudek. Dlouho se totiž čekalo na klíčový ústavní revizní posudek z oboru zdravotnictví. Ten jí ale nepomohl. „Komise jednoznačně vyloučila, že by poranění dítěte bylo způsobeno při porodu,“ řekl soudu profesor Zdeněk Hájek.

Senát plzeňského soudu Janu F. tak vloni v březnu poslal na 17 let do věznice se zvýšenou ostrahou, odvolací Vrchní soud v Praze jí o několik měsíců později ale trest snížil na 15 let. Jana F. se s tím nesmířila a podala ústavní stížnost, v níž uvedla, že její právo na spravedlivý proces mělo být porušeno zejména nedostatečným vyhodnocením ústavního znaleckého posudku. Kategoricky nesouhlasila s postupem soudů, které měly její trestní odpovědnost dovodit na základě vylučovací metody a úvahy "kdo jiný". Kritizovala i to, že soud odmítly provést některé jí navrhované důkazy.

Se svou stížností ale neuspěla. „Ústavní soud shledal, že se obecné soudy všemi skutkovými zjištěními dostatečně zabývaly a věnovaly se jak obhajobě obviněné, tak i jejím námitkám. … Na základě doplněného dokazování obecné soudy dospěly k přesvědčivému a řádně odůvodněnému závěru, že to byla stěžovatelka, která způsobila devastující zranění hlavy novorozence, a to bezprostředně poté, co jej porodila. Z provedeného dokazování vyplynul i motiv jejího jednání, kterým bylo zbavit se dítěte,“ uvádí ve svém rozhodnutí předseda senátu Ústavního soudu Tomáš Lichovník.