„Dohled nad tím, aby provinilci opravdu zůstávali v předem určenou dobu doma, nebude stoprocentní,“ přiznává úřednice z plzeňského střediska Probační a mediační služby (PMS) Kamila Vašíčková. Nikdo netuší, kolik takových vězňů bude. A tedy ani, zda je bude možné dostatečně kontrolovat.

Náramky s čipy, které by umožnily dohled nad tím, kde se odsouzený pohybuje, jsou zatím hudbou budoucnosti. A tak potrestané lidi budou mít na starosti zaměstnanci PMS. K zprostředkování, zajišťování a organizaci výkonu současných alternativních trestů jim tedy přibudou další kontroly a dojíždění za odsouzenými domů.

Plzeňská PMS, která má dohled nad alternativními tresty udělenými okresními soudy pro Plzeň–město, Plzeň–sever a Plzeň–jih, přitom přibude od Nového roku jen jeden pracovník a automobil, ve kterém se budou úředníci moci za domácími vězni vydávat.

Odhadovat, kolik provinilců skončí v domácím vězení, je těžké i pro soudce. Jejich rozhodování při udílení nového trestu bude ovlivňovat právě to, zda mají důvěru v dostatečnou kontrolu či nikoliv. Například soudkyně plzeňského soudu Helena Przybylová je v tomto ohledu dost skeptická.

Domácí vězení

- Soud může domácí vězení uložit až na dobu dvou let.

- Tento trest je vhodný jen pro některé odsouzené a je jakýmsi mezistupněm mezi podmínkou a klasickým vězením.

- Odsouzený se musí zdržovat v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20 hodin do 5 hodin, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání či nutné poskytnutí zdravotní péče.

„Těžko říci, zda to bude možné s ohledem na současnou vytíženost probační a mediační služby, dostatečně zabezpečit. Raději bych tyto tresty dávala, až budou ty náramky,“ míní soudkyně Przybylová. Počet lidí, kterým by po zavedení elektronického systému hlídání uložila, odhaduje řádově na desítky ročně.

Naopak například soudkyně jihoplzeňského soudu Alena Rundová domácí vězení udělovat bude ihned, jak na něj bude mít vhodného adepta. „Věřím tomu, že s probační a mediační službou dokážeme posoudit, pro koho je tento trest vhodný a účinný,“ říká Rundová. Přestože je domácímu vězení nakloněna, počet takto odsouzených odhaduje na minimum. Za posledních pět měsíců prý nesoudila jediného člověka, pro kterého by tento trest připadal v úvahu. „I z tohoto důvodu se domácího vězení neobávám, i když zatím nebude hlídané elektronickým zařízením,“ vysvětluje Rundová.

Stejně jako další příznivci domácího vězení v něm vidí řadu předností. Ti, pro které je podmínka již málo a spáchali například neúmyslný a ne až tak závažný trestný čin, nebudou muset zabírat místo ve věznicích. A budou moci chodit do práce a platit daně.

Že ze začátku nebude lidí v domácím vězením mnoho, si myslí i probační úřednice Vašíčková. Podle jejích slov budou někteří soudci k udělování tohoto trestu hledat cestu pomalu. Navíc domácí vězení není pro každého. Vhodný adept musí mít například vhodnou pracovní dobu, nemůže pracovně vycestovávat do zahraničí na delší dobu, musí mít zajištěno stálé bydlení, neměl by být závislý na alkoholu či drogách, aby byl schopen zůstat doma.

„Tyto a další detaily ze života konkrétních lidí, u kterých budou soudci domácí vězení zvažovat, budeme na požádání soudu zjišťovat ještě před vynesením rozsudku,“ upřesňuje Vašíčková. Dále uvádí, že lidé v domácím vězení nebudou ihned po novém roce. Nový zákon se totiž vztahuje až na ty, kteří trestný čin spáchají po 1. lednu 2010. Pak ještě bude chvíli trvat, než se věc dostane k soudu a projedná.

Pokud zjistí, že některý z odsouzených trest nedodržuje, půjde do vězení. A to na dobu, kterou mu předem určil soud, nikoliv na zbytek doby, kterou měl být doma.

Na náramky, které by měli domácí vězně hlídat spolehlivěji než namátkové kontroly PMS, ještě ministerstvo spravedlnosti ani nevypsalo výběrové řízení - čeká totiž, zda od Evropské komise dostane dotaci, o kterou si zažádalo.