Urban měl podle obžaloby vykazovat od začátku roku 2010 do září 2012 Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra náklady za takzvanou domácí zdravotnickou péči, přičemž v dokladech uváděl nepravdivé údaje. „V úmyslu obohatit se předkládal obžalovaný pojišťovně faktury za tuto zdravotnickou péči včetně dopravy do místa jejich bydliště. Podle výkazů, které pojišťovně odeslal, doporučovali tuto zdravotní péči praktičtí lékaři pacientů. Tomu ale tak ve skutečnosti nebylo. Obžalovaný si byl vědom toho, že základem je doporučení od praktického lékaře. Pokud by toto bylo pojišťovně známo, nevyplatila by 23 243 755 korun," uvedl státní zástupce Augustin Hrbotický.

Například za domácí ošetřování Jana T. narozeného v roce 1938 vykázal Urban pojišťovně od července 2010 do července 2012 celkem 786 tisíc korun. Za zdravotnickou péči o Marii T., ročník 1949, vyplatila pojišťovna v roce 2012 dohromady 117 tisíc korun. Za více než dva roky trvající ošetřování Josefa T. narozeného v roce 1943 pak pojišťovna dala přes jeden a půl milionu korun. A tak by se dalo pokračovat. Celkem jde o 34 lidí, z nichž je nejstarší je Václav P. narozený v roce 1922, za jehož ošetřování pojišťovna dala 279 tisíc korun.

Dvaapadesátiletému Urbanovi nyní hrozí až deset let za mřížemi.

Ve zdravotnictví je chaos

Lékař, který má na severním Plzeňsku hned několik ordinací, řekl, že celá kauza je jedno velké nedorozumění. Když se jej soudce zeptal, jak je možné, že vykazoval domácí zdravotnickou péči na doporučení jiných lékařů, když ti popřeli, že by kdy tuto péči doporučili, uvedl, že tohle bylo bráno jako formalita. Hovořil též o možné chybě v dokumentaci a několikrát zopakoval, že v českém zdravotnictví je chaos.

„Víte, já mám 80 pacientů denně, za měsíc ošetřím kolem dvou a půl tisíce lidí a může dojít k administrativnímu nedorozumění," řekl. Podotkl též, že zdravotnická péče, která byla vykázána a pojišťovnou posléze proplacena, pacientům skutečně poskytnuta byla. „Poskytl jsem ji já sám, nebo moji kolegové. Většinou šlo o převazy a chodilo se i k pacientům domů," vysvětlil Urban, atestovaný chirurg, který doposud pracuje jako lékař.

Na Plzni-severu není nemocnice

Urban začal jako lékař působit v roce 1989, po čtyřech letech pak otevřel ordinaci v Kralovicích a později zřídil ordinace ještě v Třemošné, Plasích a Nýřanech. V Plzni a Třemošné pak Urban provozuje ještě gastroenterologickou a cévní poradnu. V letech 2010 až 2012 měl mezi 35 až 40 zaměstnanci, z nichž bylo osm lékařů, dvě administrativní pracovnice a zbytek tvořily zdravotní sestry.

Ordinace na severním Plzeňsku podle něj vždy byly a stále jsou hodně vytížené. „Je to tím, že okres Plzeň-sever nemá jako jediný v kraji žádnou nemocnici," řekl Urban. Ještě před lety měl prý šest úvazků a za každý dostával od pojišťovny nemalou sumu. „Úvazky určuje v celém systému Všeobecná zdravotní pojišťovna, což ostatní pojišťovny respektují," řekl Urban. „Pojišťovna se ale najednou rozhodla mi snížit počet úvazků na dva, což pro mě představovalo úbytek velké části příjmů na provoz. Ze šesti ordinací jsem měl prakticky čtyři zavřít. Proto jsem co nejvíce pacientů účtoval na domácí péči. Chodili za mnou na chirurgii a já je účtoval takto," vysvětlil Urban.

„Ten systém je hrozně složitý. Třeba pošlete fakturu na 170 tisíc, pojišťovna uzná 160 a k výplatě nakonec máte nulu. Takhle to dnes funguje," řekl u soudu lékař.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra po něm dnes žádá náhradu škody ve výši téměř osmnácti milionů korun.

Hlavní líčení je nařízeno ještě na čtvrtek, soud poté jednání zřejmě odročí.