Tříletého Jack Russell teriéra dostal plzeňský medik v lednu roku 2020. Podle obžaloby měl muž svému psu od konce ledna do posledního června 2020 vytvářet nepravdivé diagnózy a sám ho léčit bolestivými zákroky, které poškodily jeho zdraví a mohly mu způsobit i smrt.

Soud v pátek pokračoval výslechem svědků. Jednou z nich byla i veterinářka, ke které obžalovaný se svým psem Artušem často dojížděl. „Pan Švec u mě byl několikrát. Nikdy jsem neshledala, že by měl pes kýlu nebo nějaký jiný akutní problém. On byl ale přesvědčený, že kýlu má a že trpí i dalšími potížemi, které je nutné řešit. Bylo to pro mě psychicky velmi vyčerpávající,“ řekla u soudu plzeňská veterinářka.

„Myslím si, že problém tehdy neměl pes, ale pan Švec. Měla jsem o něj strach. Říkala jsem si, že s ním není něco psychicky v pořádku. Nemyslím si, že by psa v té době vyloženě týral, ale neměl ho prostě léčit. Léčit zvíře může podle zákona veterinární lékař. On dělal v tu dobu věci, které mu nepříslušely. Říkala jsem si chudák pes,“ dodala žena.

Soud v pátek vyslýchal také otce obžalovaného. Podle něj byla péče syna o psa nadstandardní. „Měl k němu přátelský vztah. Nikdy jsem z jeho strany nezaznamenal nějakou agresi nebo ubližování. Pes měl jen jednou nějaké kožní problémy a pak také potíže s vyprazdňováním. Ale jinak byl veselý,“ řekl otec obžalovaného.

Podle státní zástupkyně Kateřiny Brožové mladík svému psu zaváděl dren do břišní dutiny a podával mu léky na předpis i antibiotika. Pro Švece požaduje tříletou podmínku a pětiletý zákaz držení a chovu zvířat.

Psa v zuboženém stavu nalezl v červnu 2020 přítel matky obžalovaného. Měl zlomeninu stehenní kosti na pravé noze, zhnisané rány a poleptanou pokožku. Zvíře skončilo na veterinární klinice, kde mu byla poskytnuta péče.

Před soudem mladík už dříve uvedl, že v době, kdy měl mít pes zdravotní problémy, bral drogy. „Měl velké zažívací potíže a problémy s vyprazdňováním. Byl jsem s ním na veterině, předepsané léky mu ale moc nezabíraly. Byl nafouklý, tak jsem se rozhodl mu pomoct. Zaváděl jsem tu rektální rourku do konečníku. Pomáhalo mu to,“ uvedl Švec s tím, že je pravdou, že psovi v některých případech sám stanovoval diagnózy a prováděl zákroky, které nebyly vždy nutné.