Se ženou žil od ledna 2005 ve společné domácnosti. Tvrdil, že se o ni velice pečlivě staral. „Měla velké zdravotní potíže. Abych s ní mohl být, opustil jsem své zaměstnání a zažádal o příspěvěk na péči. Ten jsem dostal,“ sdělil soudu Hadraba s tím, že žili z jejího důchodu a jeho sociálních dávek. Ženu prý několikrát odvezli do nemocnice se zdravotními komplikacemi, takže celá domácnost byla na něm.

„Bylo to s ní špatné, vždycky jsem měl radost, když se její stav zlepšil a mohli jsme jít třeba na krátkou procházku,“ řekl obžalovaný. Dodal, že družka začala mít několik dní před vraždou myšlenky na smrt.

V osudný den prý vstával Hadraba ve čtyři hodiny ráno. „Zapnul jsem si televizi a udělal kafe. Janě se to nelíbilo, tak jsem šel ven do baru,“ sdělil Hadraba. Několikrát vystřídal byt a bar, opil se a dnes má pouze útržkovité vzpomínky.

Kolem oběda Baxové řekl, že jde něco vyřizovat na úřad. Místo toho šel ale znovu do baru. Když přišel domů, přiznal se, že na úřadu nebyl a začala hádka. „Vyčetla mi, že utrácím peníze před Vánocemi. Řekl jsem jí, že jsem tam děvka pro všechno a že se na to taky můžu vykašlat,“ uvedl obžalovaný před soudem.

„Vzal jsem si peníze na cigarety, Jana nadávala, ukazovala mi nějaký dopis a šla s provázkem do koupelny a předváděla, že se zabije. Demonstrativně jsem jí navlékl provázek na krk…chtěl jsem, aby toho nechala…,“ říkal Hadraba, který si pak už pamatuje jen to, že viděl nehybnou Janu sedící na vaně.

„Myslel jsem, že má mrtvičku. Zavolal jsem záchranku, a ona byla mrtvá,“ vysvětloval. Zmíněné psaní byl prý dopis na rozloučenou. Soud pokračuje v dalších dnech. Muži hrozí až patnáct let za mřížemi.