Zraněný poté z místa odešel, ale později zemřel. Obžalovaný Vladimír Liška (61) se u Krajského soudu v Plzni hájil tím, že po zbrani sáhl, protože měl strach a velké bolesti, které mu způsobil rival ranou pěstí. Hrozí mu 10 až 18 let vězení.

Incident se odehrál loni 24. května v podvečer v Neumannově ulici v Aši na Chebsku. „Po předchozí hádce na chodbě domu, kdy jej měl Milan U. udeřit rukou do oblasti levého ramene, vytáhl Vladimír Liška z kapsy zavírací nůž o délce čepele 10 cm, otevřel ho a Milana U. záměrně dvakrát bodl velkou silou do oblasti hrudníku a břicha,“ popsal v obžalobě státní zástupce Jiří Richtr. Dodal, že zraněný muž ještě došel domů, kde byl ale o tři dny později nalezen mrtev. Příčinou smrti bylo selhání dechových a oběhových funkcí při bodném poranění hrudníku, s pneumotoraxem a dalšími komplikacemi.

Liška, který k soudu přišel coby svobodný občan, a nikoli v doprovodu eskorty z vazby, což je u vražd velmi výjimečné, soudu řekl, že se s Milanem U. znali. Zhruba šest let bydleli v sousedních bytech. Liška se pak po rozchodu odstěhoval od manželky a od dvou dětí. V bytě dodnes bydlí jeho dcera, kterou šel v osudný den navštívit. „Byl tam i můj syn s přítelkyní. Řekli mi, že zase měli konflikt se sousedem. Nebylo to poprvé, on byl slovně dost agresivní, měl problémy s alkoholem a hrál bedny. Tak jsem za ním šel, že si to vyříkáme,“ uvedl Liška.

Václav Kraus a Miroslav Horváth (s eskortou) u plzeňského městského soudu.
Narkomani ukradli kabely, vlaky měly zpoždění. Soud oba muže poslal za mříže

Dodal, že v tu dobu měl ruku na pásce, neboť byl po operaci lokte. Když mu soused otevřel, začal na něj Liška křičet a nakonec mu řekl, že vše oznámí na policii. „Se slovy Na to nemáš mě udeřil pěstí do levého ramene. Chytil mě pod krkem a natlačil na hranu výtahu. Snažil jsem se ho odtlačit, křičel jsem, ať mě pustí. Bolelo mě to, měl jsem strach. Vytáhl jsem z pouzdra na opasku nůž, který běžně nosím, a dvakrát jsem ho bodl,“ přiznal Liška s tím, že vůbec netušil, zda nůž pronikl i do těla nebo jen do oděvu.

„Po druhém bodnutí, na které nereagoval a pořád mě držel, přiběhl můj syn a oddělil nás. On pak odešel domů. Neviděl jsem na něm žádné zranění, krev nebyla ani na noži,“ popsal s obžalovaný s tím, že se o stav zraněného nezajímal. „Je mi líto, že došlo k jeho úmrtí, ale stalo se to pod tíhou okolností,“ prohlásil.

Sám sebe charakterizoval jako bezkonfliktního neagresivního člověka. Na otázku soudkyně, jak je tedy možné, že firma, kde dělá skladníka, ho charakterizovala jako člověka, jenž je agresivní na kolegy, vulgárně nadává nadřízené a je schopný rozkopat např. lahve s alkoholem, reagoval, že to není pravda.

Líčení bude pokračovat v dalších dnech výslechy svědků a soudních znalců.

Jana Dolhá půjde za zaslání pervitinu do věznice na dva roky za mříže.
Matka poslala synovi do věznice na Bory pervitin. Teď půjde za mříže i ona

Po skončení úterního líčení řekl Deníku bratr mrtvého Petr U., který byl spolu s dalšími pozůstalými přítomen v soudní síni, že zavražděný byl úplně jiný, než jak ho obžalovaný vylíčil. „Bral léky, alkohol nepil. Denně chodil čtyřicet let do práce. Naopak on s nimi měl 18 let problémy, ten byt je feťácké doupě. Problémy tam byly na denním pořádku, ve dne v noci, na chodbě se válely odpadky,“ prohlásil bratr zavražděného.

Dodal, že dokonce pochybuje o tom, zda je skutečně Vladimír Liška vrahem, zda na sebe nevzal vinu za někoho z rodiny, neboť na vraždu se přišlo až s časovým odstupem. „Měli deset dní na to, aby se domluvili,“ prohlásil.