Za činy, které Vávra spáchal, mu hrozilo původně až dvanáct let za mřížemi. Soud však zohlednil některé polehčující okolnosti. „Otázka o rozhodování uděleného trestu nebyla vůbec jednoduchá. Museli jsme porovnat všechny zjištěné skutečnosti, aby byl trest co nejúčinnější. Brali jsme v potaz jeho beztrestnou minulost, doznání i upřímnou lítost. Na druhou stranu jsme však stále pracovali se závažností spáchaných skutků, které mají pro všechny ženy a dívky následky na psychice,“ řekl předseda senátu Jan Špeta s tím, že zatím nepravomocný rozsudek vyšel jako nejoptimálnější.

Špeta navíc připomněl, že mladý násilník trpí poruchou sexuální preference, která značně omezila jeho ovládací schopnosti a zmenšila příčetnost. „Jinými slovy obžalovaný věděl, že by oběť znásilnit neměl, ale byl vzrušen a nemohl si pomoci,“ vysvětlil Špeta. Sám Vávra v průběhu hlavního líčení, kdy s pláčem přiznal svou vinu, uvedl, že se mu vždy zatmělo před očima.

Kromě výpovědí poškozených pomohly k odhalení devianta genetické důkazy. U znásilněných dívek a žen totiž lékaři zajistili DNA pachatele, které vyšetřovatele dovedlo k Vávrovi.

Podle spisu obžalovaný znásilnil třináctiletou, patnáctiletou a třiadvacetiletou ženu a jedenáctiletou dívku pohlavně zneužil. Sérii znásilnění spáchal v plzeňské rekreační oblasti Chlum. Své oběti si vybíral náhodně, do míst ale chodil jako vedoucí chlapeckého skautského oddílu, který měl nedaleko sídlo.

Prvního činu se deviant dopustil v říjnu 2005, kdy si na lesní cestě vyhlédl tehdy třináctiletou školačku, povalil ji na zem a znásilnil. Druhou dívku, které bylo tehdy 15 let, znásilnil v listopadu 2006. Při činu použil nůž, který jí přiložil na krk, poté ji zatáhl do parku. V květnu 2008 si vyhlédl jedenáctiletou dívku, na níž mířil plastovou atrapou pistole. Té se však podařilo utéct. Poslední případ se stal letos v březnu, kdy přepadl s nožem v ruce 23letou ženu, kterou také znásilnil.

Proti rozsudku se Vávrův obhájce na místě odvolal k pražskému vrchnímu soudu.