S pouty na rukou a zlomeným výrazem ve tváři odváděli ve čtvrtek z jednací síně bývalého plzeňského policistu Lukáše Zahradníka (30), který si odpykává 6,5 roku vězení za podíl na útoku na bezdomovce, který později zemřel. Krajský soud v Plzni zamítl jeho žádost o povolení obnovy řízení.

„Nezbývá nám nic jiného než žádost zamítnout, neboť zde nebyly předloženy žádné nové důkazy ani nevyšly najevo nové skutečnosti,“ uvedl předseda senátu Tomáš Bouček s tím, že pro znovuotevření případu tudíž nejsou zákonné důvody.

Zahradníkův obhájce Jiří Vlasák se před soudem snažil poukázat na pochybení ve znaleckém posudku, což byl jeden z důkazů, který rozhodl o vině. Obhajoba se točila kolem stáří poranění poškozeného a s tím souvisejícím údajně špatným překladem odborné literatury. Pozvaný soudní znalec Hynek Řehulka však argumenty obhajoby vyvrátil.

Znalec před soudem velmi podrobně vysvětlil, jak je určováno stáří poranění a popsal jednotlivé fáze hojení organismu. Podotkl též, že každý organismus reaguje individuálně. „Nástup buněčné reakce je velmi variabilní,“ uvedl. Roli přitom hraje např. aktuální zdravotní stav či stáří osoby.



"O vině nerozhodl pouze znalecký posudek"

Ze soudní pitvy podle jeho slov vyplynulo, že u bezdomovce Juliuse P. se nejednalo o čerstvá poranění, ale poranění, která vznikla několik dní před jeho smrtí. Podle soudu při zásahu policistů Lukáše Zahradníka a Jana Pergla, který si odpykává stejný trest.

Podle soudu je třeba zdůraznit, že o vině nerozhodl pouze onen jeden znalecký posudek. "Soud hodnotil celý řetězec důkazů, byť především nepřímých. Měli jsme k dispozici ucelený řetězec řady svědeckých výpovědí, které vedly k tomu, že nikdo jiný než odsouzení to spáchat nemohli," podotkl Bouček. K rozhodnutí o vině obžalovaných by podle něj postačily i ostatní důkazy bez ohledu na zpochybňovanou pasáž znaleckého posudku.

Bývalí kolegové neskrývali zklamání

Na projednání návrhu na povolení obnovy řízení se dnes přišlo podívat množství lidí včetně Zahradníkovy přítelkyně a jeho bývalých kolegů policistů, kteří věří v Zahradníkovu nevinu. Ve chvíli, kdy soud obnovu procesu zamítl, se jednací síní nesl pláč některých z nich.

Pokud se budeme chtít vrátit na samý začátek celého případu, musíme listovat kalendářem o více než tři roky zpátky. Policisté, oba tehdy hodností praporčíci, vyjeli 24. října 2013 na oznámení, že bezdomovec obtěžoval ťukáním na okno ženu v ubytovně. Když ho tam nenašli, jeli za ním do nedaleké osady bezdomovců v Borské ulici. Tam podle spisu bezdomovce vyzvali, aby šel s nimi. Poté ho udeřili obuškem přes záda, odvedli na přilehlou panelovou cestu, kde jej oba zkopali. Bezdomovec měl řadu krevních výronů, zlomené žebro, natrženou slezinu a prudce krvácel do břicha. Sedmadvacátého října v jednu hodinu ráno zemřel v bytě své známé v Plzni na Borech.

Policisté násilí popřeli


Obžalovaní podle soudu překročili své pravomoci. „Vykonávali je v rozporu se zákonem,“ uvedl při zdůvodňování rozsudku předseda senátu Tomáš Bouček. „Je třeba říct, že obžalovaní byli v početní převaze a vůči poškozenému měli i fyzickou převahu,“ řekl Bouček. Oba se podle soudu na napadení bezdomovce podíleli stejně jakožto jedna policejní hlídka.

Policisté připustili, že se s bezdomovcem setkali, násilí však popřeli.

Krajský soud v Plzni muže nejprve zprostil obžaloby, po zásahu vyšší instance pak ale oběma uložil osm let, což Vrchní soud v Praze snížil na polovinu. Nejvyšší soud poté oběma uložil 6,5 roku vězení.