Odvolací Krajský soud (KS) v Plzni ho totiž v pondělí potrestal jen za to, že byl ve službě opilý a v tomto stavu dokonce vyjel k pacientce s infarktem. Dostal peněžitý trest. Za to, že odmítl poslat sanitu pacientovi ve vážném stavu, jenž následně zemřel, postih nepadl. KS totiž vrátil případ zpět k Okresnímu soudu Plzeň-jih s tím, že je třeba doplnit dokazování. Mimo jiné přibrat nového soudního znalce, neboť u toho, jehož stanovisko bylo důležité pro verdikt soudu, je podezření, že není nestranný.

Trestného činu neposkytnutí pomoci se Štěpáník podle obžaloby dopustil v lednu 2021, kdy byl vedoucím operátorem směny na pozici dispečera záchranky. „Odmítl zaslat vůz zdravotnické záchranné služby Jozefu K., ročník 1961, ačkoli jeho syn i snacha opakovaně volali na linku 155 se žádostí o zaslání sanitky do Přeštic, kdy podrobně popsali zdravotní stav poškozeného s tím, že již deset dní nejí, tři dny špatně dýchá, má černorudý jazyk, průjem a zimnici,“ uvedla státní zástupkyně Renata Havelková. Doplnila, že muži hrozilo selhání základních životních funkcí, i tak pomoc nepřijela. Jozef K. druhý den zemřel.

Syn zemřelého soudu řekl, že rodina marně prosila o pomoc, a stěžoval si na chování lékaře. „Byl arogantní. Říkal, že ho máme naložit do auta a odvézt sami. Vybavuji si, že se třeba ptal, zda má naše auto volant,“ posteskl si.

Štěpáník se za styl vedení telefonátů omluvil, ale vinu odmítl. Uvedl, že v té době řádil covid a on musel pečlivě zvažovat, kam sanitní vozy vyšle. A tento pacient zdravotnickou pomoc odmítal, proto ji na místo nevyslal. „Jestli si dnes myslím, že vůz tam měl vyjet? Mám názor stále stejný, ale vzhledem k tomu, že jsem trestně stíhaný, bych už ji tam pro jistotu vyslal,“ řekl Štěpáník, jenž trval na tom, že nebyl důvod sanitku k nemocnému vyslat. „Pokud budeme jezdit ke všem, co sanitku nechtějí, může vůz někde jinde chybět,“ prohlásil. Znalec z oboru zdravotnictví ale jednoznačně uvedl, že vzhledem ke stavu pacienta měla na místo záchranná služba vyjet.

Na další malér si Štěpáník zadělal loni v březnu, kdy sloužil jako výjezdový lékař na stanici v Domažlicích pod vlivem alkoholu. Opilý jel dokonce na výjezd k pacientce s infarktem. Když se vrátil, podrobil se dechové zkoušce, která ukázala 1,13 promile alkoholu. Podle znaleckého posudku měl v krvi během služby dokonce bezmála 1,5 promile. K tomu se přiznal. „Prohlašuji vinu. Skutečně se tak stalo. Je mi to líto a je mi trapně. Jsem rád, že jsem v opilosti pacientku nepoškodil,“ řekl Štěpáník, jenž po odchodu ze záchranky dobrovolně absolvoval léčbu závislosti na alkoholu a lécích. Po ní se mohl vrátit.

Soudce jihoplzeňského soudu Jiří Žižka potrestal loni v listopadu Štěpáníka peněžitým trestem ve výši 84 000 korun. Vykonávat práci lékaře mu nezakázal. Odvolalo se státní zastupitelství, které požadovalo přísnější trest i zákaz činnosti, i obžalovaný. U KS v Plzni trvala obžaloba na přísnějším trestu i na zákazu činnosti, naopak obhájce Štěpáníka (ten se z líčení omluvil) argumentoval tím, že nebylo provedeno úplné dokazování, a připomněl, že poškozený opakovaně odmítl lékařskou pomoc. Předložil také dopis ZZS PK, která uvedla, že Štěpáník slouží od loňského léta na pozici výjezdového lékaře a odvádí velmi dobré výkony. Varovala také, že kdyby musel skončit s činností, znamenalo by to zhoršení zdravotní péče v regionu.

Senát v čele se soudkyní Ivanou Růžičkovou Štěpáníka potrestal za ohrožení pod vlivem návykové látky peněžitým trestem ve výši 50 000 korun. V případě prvního skutku ale vrátil případ zpět k okresnímu soudu s tím, že je nutné doplnit dokazování. Aby mohlo být rozhodnuto o případné trestní odpovědnosti lékaře, musí být jednoznačně zodpovězena otázka, zda byl poškozený ve stavu ohrožení života či jevil známky vážné poruchy zdraví, a také, jak to bylo s jeho odmítnutím zdravotnických služeb. Senát také uvedl, že má pochybnosti o nepodjatosti znalce. Na místě podle něj je, aby byl přibrán znalec nový.