Na starší série občanskoprávních sporů tu volně navázala nová řada, tentokrát z prostředí trestního řízení. Obžalovaní jsou v ní starosta Druztové Roman Kohout a místostarostka Lucie Moravcová, a to z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele.

Cesta do chatové kolonie vede přes pozemek Jiřího Šulce. Nechce, aby přes něj chataři jezdili, a tak cestu přehradil plotem. Představitelé Druztové jsou ale přesvědčeni o tom, že jde o veřejnou komunikaci, a tak se ji snažili zprůjezdnit. Podle obžaloby měla Moravcová svoji pravomoc překročit, když v srpnu 2007 nechala Šulcova vrata odříznout. Šulc poté na cestu navezl hromadu suti a v tu chvíli se rozhodl jednat Kohout. Hromadu chtěl nechat vyvézt, aby umožnil chatařům dostat se ke svým nemovitostem. Ale na to podle státní zástupkyně Jany Cimické také neměl právo.

Obžalovaní se ale opírají o řadu důvodů, proč je možné cestu za veřejnou komunikaci považovat. Šulc však opakuje, že je to soukromý pozemek. Ve středu se ovšem k soudu dostal dokument, na kterém on sám termín komunikace podepsal. Je z doby, kdy stál v čele obce. Tehdy ještě žila jeho matka, která s průjezdem chatařů neměla žádný problém. Proti projíždějícím chatařům nebyl ani Šulc a dokonce společně s nimi cestu udržoval. Jako starosta Druztové je vyzval, aby zaplatili sto korun jako „částečnou úhradu nákladů spojených s údržbou účelové komunikace vedoucí k chatové oblasti“ s tím, že „náklady na tuto komunikaci v roce 1992 představovaly částku 30 000 Kčs“. Po roce 2000 ale Šulc o 180 stupňů otočil.

Že jde o komunikaci ve středu u soudu řekla i Bohumila Hájková, vedoucí stavebního odboru Městského úřadu Třemošná. Právě ona vydala rozhodnutí o odstranění Šulcových vrat a pověřila tím zástupce Druztové. Po této exekuci se tu ale vrata objevila znovu, a tak místostarostka v dobré víře jednala stejně. „Podle mě je příčina tohoto dlouhotrvajícího problému v tom, že Šulcovi v restituci dostali pozemek, ze kterého se ale mezitím stala veřejně přístupná komunikace, takže už jim ji vůbec neměli vracet,“ míní Hájková.

Šulc tvrdí, že by se chataři mohli do kolonie dostávat spodní cestou po pozemku číslo 580, který je uváděn jako komunikace v majetku obce. Ovšem existuje jen na mapě. Ve skutečnosti tato cesta zanikla někdy v 60. letech. „Přestala existovat, když se tam scelovaly zemědělské pozemky a zarovnávalo velké terénní převýšení,“ uvedl bývalý předseda národního výboru v Druztové František Růžička. Když pak obec (zhruba v roce 1975) vedle pozemku Šulcových zřizovala zahrádkářskou kolonii, existovala sem už jen jediná přístupová cesta. „Nebylo o ní pochyb a ani Šulcovi proti tomu neprotestovala,“ sdělil Růžička.

Soudní líčení bylo odročeno za účelem doplnění dokazování, a to na dobu neurčitou.